Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis mgr. Jiřího Nezhyby z Frank Bold advokátů

Vážený pane Šťastný,

nalezl jsem na Vašem blogu článek z 25.5.2016 s názvem "Frank Bold advokáti - Rychlé šípy naší advokacie?" (viz http://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=523329) tematicky navazující na váš dřívější článek z 11. 1. 2016 "Jak ve Výsluní začalo strašit aneb několik postřeh ů k reportáži Reportérů ČT"  (viz http://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c-490839)

Považuji za důležité se k těmto článkům vyjádřit a požádat Vás o to, abyste z nich odstranil obsah, který obsahuje nepravdivá nebo zavádějící tvrzení, která se ve svém důsledku dotýkají mé osobní cti a také pověsti společnosti Frank Bold advokáti, s.r.o., jíž jsem společníkem a jednatelem.

Úvodem bych rád zmínil, že jsem dalek toho, abych jakkoliv zpochybňoval Vaši možnost se svobodně vyjadřovat k tématu, které se Vás osobně dotýká, neboť spolu s kolegy z Frank Bold velmi ctíme svobodu projevu. Zcela nepochybně máte právo hodnotit mou práci a aktivity Frank Bold. Rozumím tomu, že máte názor na aktivity těch, kteří se na Výsluní a obecně v Krušných horách snaží prosazovat výstavbu větrných elektráren. Vaše články - buď z neznalosti, nebo záměrně, to nehodnotím - obsahují celou řadu nepravdivých nebo zavádějících informací, které musím uvést na pravou míru.

V článku z 25. 5. 2016 píšete: "Vyjádření ale docela dost míchá hrušky a jablka a vyjadřuje se místy nepřesně. Je jen otázkou, zda je to pohodlnosti a nedůsledností zástupců FBa, nebo účelového mlžení. V aktualizaci z 5.1.2016 (FBa má uvedeno 2015) píší "že jim dal za pravdu jak Krajský soud v Ústí nad Labem, tak i Ústavní soud. Je docela tristní že právnická firma má v názvech soudů hokej. U Krajského soudu v Ústí nad Labem byla skutečně zrušena Stavební uzávěra města Výsluní ale nikoli z důvodu, že by někoho poškozovala, ale pro formální pochybení při její tvorbě. Ústavní soud VPCH nikdy neřešil, neřešil ho ani žádný jiný soud. Jediné další jednání soudu týkající se zprostředkovaně VPCH, proběhlo u Nejvyššího správního soudu (NSS) u kterého byly díky přičinění advokáta Nezhyby zrušeny ty části Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚRÚK), které stanovovaly odstup strojů větrných elektráren od prvních obydlí a zastavitelných území obcí. Díky APB, panu Nezhybovi a obci Petrovice, která APB posloužila jako užitečný idiot, dnes ZÚRÚK neobsahují nic, co by investory zavazovalo nestavět vám své stroje hned za barák."

Začněme tedy stavební uzávěrou na Výsluní. Vaše tvrzení, že nikoho nepoškozovala, a že ji soud zrušil pouze pro formální pochybení při její tvorbě, nejsou zjevně pravdivá. Soud ji zrušil pro tak vážné vady, že město Výsluní při jejich vědomí pak ani nepodalo proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku ze dne 16. 9. 2015, č.j.40A 3/2015-171 zkonstatoval, ze stavebního zákona plynou pro vydání stavební uzávěry tři základní předpoklady, které jsou současně jedinými dovolenými cíli vydání stavební uzávěry. Město Výsluní však podle soudu splnilo pouze první předpoklad, a to že se rozhodlo pořídit nový územní plán bez ploch pro větrné elektrárny. Ale další dva základní předpoklady pro vydání stavební uzávěry nesplnilo, a to zejména ten třetí, že stavební uzávěra bude stavební činnost omezovat nebo zakazovat pouze v nezbytném rozsahu, neboť město Výsluní vymezilo "totální stavební uzávěru" na celém svém území, což podle soudu jednoznačně v takovém případě nelze. Není tedy pravdou, že šlo o formální pochybení města při tvorbě stavební uzávěry, ale nesplnění základních předpokladů pro její vyhlášení. Stavební uzávěra zakazovala jakoukoliv stavební činnost, tedy kvůli ní nebylo možné mimo jiné pokračovat v povolovacích procesech k umístění větrných elektráren v plochách pro ně v územním plánu města vymezených. Tvrzení, že stavební  uzávěra nikoho nepoškozovala, je nejen nepravdivé, ale i absurdní když její podstatou je zákaz stavební činnosti. I proto samotný stavební zákon v § 102 předpokládá, že obec bude kompenzovat újmu  za omezení stavební uzávěrou. Existence nezákonné stavební uzávěry v období od března do října 2015 významně omezovala možnost investora získat povolení záměru větrných elektráren, čímž mu způsobila nejistotu v plánování a rozhodování ohledně projektu do budoucna a způsobila mu újmu,

Dále v článku z 25.5.2016 tvrdíte, že máme "v názvu soudů hokej" a že "Jediné další jednání soudu týkající se zprostředkovaně VPCH, proběhlo u Nejvyššího správního soudu." Tato tvrzení však nejsou pravdivá. Faktem je, že Zásady územního rozvoje obsahovaly nezákonnou regulaci větrných elektráren na územní Ústeckého kraje. Nejvyšší správní soud však - na základě žaloby obce Petrovice a jednoho dotčeného vlastníka - v rozporu se svou dosavadní judikaturou zásady nezrušil a žalobu svým rozsudkem ze dne 19. 1. 2012, č.], 9 Ao 6/2011-147 zamítl. Proto se Petrovice obrátily na Ústavní soud, který jim dal zapravdu, když svým nálezem I. ÚS 1472/12 ze dne 9. 12. 2013 (viz http:/nalus.usoud.cz/Search/GetTe·xt.aspx?sz=1-1472-12 1) rozsudek Nejvyššího správního soudu zrušil pro zásah do práva obce na samosprávu a do práva na zákonného soudce. Pouze pro zajímavost, o tomto nálezu Ústavního soudu referovala řada seriózních médií, včetně České televize (viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/l 055397-petrovicke-vetrniky-jsou-zpet-ve-hre-ustavni-soud-spor-ozivil), i těch bulvárních jako je Blesk (viz http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-Iive-ekonomika/226799/us-znovu-ozivil-spor-o-vetrne-elektrarny-v-usteckem-kraji.html) . Z důvodu rozhodnutí Ústavního soudu musel Nejvyšší správní soud rozhodnout o žalobě proti zásadám znovu, vázán právním názorem Ústavního soudu, a proto taky regulaci větrných elektráren nakonec jako nezákonnou zrušil.

Ústavní soud tedy přímo o větrném parku Chomutov nerozhodoval, nicméně sehrál v otázce regulace větrných elektráren na území Ústeckého kraje velmi důležitou roli. Pokud byste tuto veřejně přístupnou informaci měl k dispozici, pak byste se ve svém předchozím článku z 11. 1. 2016 mohl vyhnout zcela zavádějícím spekulacím, proč Nejvyšší správní soud rozhodoval ve stejné věci dvakrát: "Pan Nezhyba nejdříve u Nejvyššího správního soudu (NSS), s pomocí obce Petrovice v roli užitečného idiota, úspěšně napadl část Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZURÚK), která vymezovala vzdálenosti strojů větrných elektráren od prvních stavení obcí na 3km. Toto bylo bez náhrady zrušeno, takže v Ústeckém kraji se dnes díky osvícenému rozhodnutí NSS smí stavět vrtule hned za vaším barákem. Zajímavé na tom také je, že šlo už o druhé, naprosto totožné řízení s totožnou žalobou. Zatím co v prvním řízení byla žaloba zamítnuta, v druhém byla uznána jako důvodná a zrušena byla část ZURÚK, přičemž zástupci APB už měsíce před vlastním řízením vystupovali tak, že si byli naprosto jisti jeho výsledkem." Pro doplnění, žalobu proti zásadám jsme připravovali pro dotčené vlastníky či obce v roce 2011, s APB-PLZEŇ jsme vešli v kontakt až o dva roky později, v roce 2013.

Ke zrušení zásad územního rozvoje lze pak již jen podotknout, že není samozřejmě pravdivé Vaše tvrzení, se nyní "smí stavět vrtule hned za vaším barákem", jak jistě sám dobře víte, každý záměr výstavby prochází nejprve hodnocení vlivů na životní prostředí, v němž se posuzují jak dopady na životní prostředí, přírodu a krajinu, tak samozřejmě na lidské zdraví. Každý projekt musí být v souladu s územním plánem a získat potřebná povolení. Žádný projekt větrné elektrárny by povolení nezískal, pokud by stál "hned za barákem". Standardní odstupy větrných elektráren od nejbližších obydlí se pohybují v řádech mnoha set metrů až kilometru, tak, aby větrníky vyhověly hlukovým limitům. Ostatně, územní plán obce Výsluní uvádí kritérium odstupu 1000m (minimálně 750m) od okraje zastavěného území trvale obydlených sídel, popřípadě 500m (minimálně 400m) od okraje zastavěného území bez trvalé obytné funkce, Tento odstup zde plánované větrné elektrárny splňují. Zbývá doplnit, že po zrušení zásad územního rozvoje nedošlo k realizaci byť jedné jediné větrné elektrárny na území Ústeckého kraje, což lze snadno ověřit na webu České společnosti pro větnou energii (viz http://csve,cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120). Poslední byla v kraji postavena v roce 2010.

 

Dále v článku z 25. 5. 2016 tvrdíte, že "Na smlouvu byly ve městě Výsluní vytvořeny celkem čtyři právní posudky, které potvrzují její neplatnost s tím, že definitivně může rozhodnout pouze soud. FB advokáti jsou ale asi něco více, operují s tím, že mají vlastní posudky, které naopak potvrzují její platnost." Uvedené tvrzeni není pravdivé. Frank Bold si vyžádal podle zákona Č. 106/1999 Sb. od města Výsluní informace o všech právních stanoviscích, názorech, vyjádřeních, analýzách či jiných dokumentech, na jejich základě by bylo možné dovodit neplatnosti smlouvy o spolupráci z roku 2003. Město nám 7.4.2016 takové informace poskytlo, přičemž nám poskytlo i právní stanoviska, kterých je většina a která hovoří ve prospěch platnosti smlouvy o spolupráci:

Advokátka JUDr. Anna Burdová dne 3.7.2007 ve svém právním stanovisku zkonstatovala, že je smlouva platná. JUDr. Petr Hrabák dne 9.9.2010 ve své právní rozboru dochází k závěru, že smlouva není závazná a platná, přičemž navazuje na údajně obdobné právní stanovisko JUDr. Mothejzíkové, které nám však poskytnuto nebylo její právní názor však známe díky soudnímu procesu, v němž byla nezákonná stavební uzávěra, na jejíž přípravě se paní Mothejzíková údajně podílela, zrušena). Ze stanoviska JUDr. Duchoně ze dne 4.8.2010 k převodu práva povinností ze smlouvy o spolupráci plyne, že tato smlouva je pro město Výsluní platná a že zavazuje město i vůči APB-PLZEŇ. JUDr. Telecký na jednání zastupitelstva města Výsluní ze dne 14.2.2013 na vyžádání zastupitelů prezentoval svůj právní názor, že smlouva o spolupráci neobsahuje žádnou rozvazovací doložku. Dále doporučil, aby město podle smlouvy postupovalo a uzavřelo požadované smlouvy o zřízení věcných břemen. Nad rámec uvedených stanovisek nám město Výsluní poskytlo i právní názor advokáta JUDr. Roberta Bezděka, který poukazuje na závaznost smlouvy, sluší se k tomu podotknout, že šlo o zástupce právního předchůdce APB-PLZEŇ. Pokud správně počítám, jsou zde pouze 2 právní posudky tvrdící, že je smlouva o spolupráci neplatná, naopak, město Výsluní má k dispozici 5 právních stanovisek (včetně stanoviska Frank Bold), že smlouva o spolupráci je platná. Pokud tedy mají dle Vašeho tvrzení na smlouvu existovat "čtyři právní posudky, které potvrzují její neplatnost", pak buď nepíšete pravdu, nebo nám je město zcela nepochopitelně a absurdně tají, každopádně by se slušelo Vaše zavádějící tvrzení" doplnit o to, že město má k dispozici minimálně 5 právních stanovisek potvrzujících platnost smlouvy o spolupráci z roku 2003.

Dále v článku z 25. 5. 2016 uvádíte, že si investor opatřil změnu záměru Větrný park Chomutov:

"Ano, opatřil je správné slovo, protože EIA vůbec neprošla schvalovacím řízením podle zákona č.1 00/2001 Sb:" Toto tvrzení není pravdivé. Změna záměru prošla řádně zjišťovacím řízením podle zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí s kladným výsledkem. Větrné elektrárny s ohledem na to, že se u nich nepředpokládají významné negativní vlivy na okolí, jsou záměrem, který vyžaduje pouze zjišťovací řízení, tedy nemusejí být povinně posuzovány v rámci "velké EIA". V daném případě šlo navíc o posouzení změny záměru, který již měl kladné stanovisko, přičemž u změny se podle zákona Č. 100/2001 Sb. posuzuje to, zda tato změna může mít významný vliv na životní prostředí. A ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že nikoliv. A k tomu je třeba doplnit, že původní záměr větrného parku Chomutov byl v rámci změny významně redukován. Právě v souladu se závěry souhlasného stanoviska EIA z roku 2005 byla větší část původního projektu oddělena a jeho samostatné části obsahující soubory větrných farem (Větrná farma Kryštofovy Hamry a Větrná farma Výsluní a Větrná farma Křimova Hora sv. Šebestiána) se projednaly formou nových kompletních procesů EIA, a to vždy s kladným výsledkem. Vše lze jednoduše ověřit na informačním systému EIA http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100 cr.

Závěrem bych Vám chtěl alespoň krátce vysvětlit rozdíly mezi situací Výsluní a Dobřejovic, na které v článku z 25.5.2016 poukazujete a tvrdíte, že jako právní zástupce APS-PLZEŇ "vyhrožuji a zastrašuji zastupitele Výsluní, které se brání výstavbě desítek větrných elektráren ve svém katastru, které by prokazatelně zhoršily životní prostředí zdejších obyvatel. Zastrašuje a vyhrožuje těmi samými prostředky, jako Domo Development v jehož případě je to údajně špatně a nepřípustně. " Je to váš názor, že vyhrožuji a zastrašuji. Jsem nicméně přesvědčen, že se ničeho takového nedopouštím, pokud upozorňuji vedení města na zcela reálně hrozící negativní důsledky jejich šikanózního postupu vůči APB-PLZEŇ. Tato společnost má totiž s Výsluním uzavřenu již zmíněnou smlouvu o spolupráci, na jejímž základě se již v roce 2006 na náklady investora změnil územní plán města, který obsahuje plochy pro větrné elektrárny. Developer má s městem taky podepsáno několik smluv o zřízení věcných břemen na pozemcích města. Do plánovaného záměru výstavby větrných elektráren proto investoval dnes již stovky miliónů korun. Po změně vedení obce se však město Výsluní začalo připravované výstavbě větrníků bránit, přičemž postupuje vůči developerovi v rozporu' se svými smluvními závazky a v rozporu s dobrými mravy se zjevným úmyslem zabránit výstavbě projektu. větrníků, o čemž mj. svědčí zmíněná nezákonná stavební uzávěra a bránění ve zřízení věcných břemen na klíčové pozemky. Dobřejovice naproti tomu nejsou s developerem komerční zóny v Čestlicích v žádném smluvním vztahu. Proti umístění zóny v bezprostředním sousedství obce se od počátku zcela legitimně brání v rámci povolovacích řízení, zejména se pak brání změně územního plánu Čestlic, kterou by se zóna dále významně rozrostla. K takové změně územního plánu však dosud nedošlo. Na Výsluní mají být postaveny větrné elektrárny, které podle našeho přesvědčení nejsou způsobilé intenzivně zasáhnout do práv občanů města, jejich dopady na přírodu a lidské zdraví prostě nejsou závažné, a jsou jen dočasné, obnovitelné zdroje energie jsou navíc podporovány evropskými a českými strategickými dokumenty na ochranu proti změně klimatu. Navíc plánované umístění větrných elektráren v okolí Výsluní, vlastně přímo nad obrovským povrchovým lomem Nástup - Tušimice v blízkosti hnědouhelných elektráren Prunéřov a Tušimice má svou zvláštní symboliku. Naproti tomu zabrání několika desítek hektarů úrodné půdy a jejich' zastavění komerčními objekty, silnicemi a parkovišti přinese nejen nenávratné zničení půdy a skrze negativní dopady osobní i nákladní dopravy zásadně ovlivní již tak zatížené území Dobřejovic. Ve Frank Bold máme letité zkušenosti při zastupování zájmů místních lidí proti velkým zahraničním investicím na zelené louce, jako byl Nemak v Hravrani, LG.Philips v Hranicích, TPCA v Kolíne nebo Hyundai  v Nošovicích. Viděli jsme v těchto kauzách velmi dobře, jak je možno ohýbat zákony jen proto, aby se rychle postavilo a mohlo začít hned vyrábět. To však není případ větrných elektráren, kterým obce, kraje i ministerstva prostě již léta házejí klacky pod nohy a prosadit projekt větrných elektráren trvá často déle než povolit třeba klasickou hnědouhelnou elektrárnu, která má objektivně zásadní negativní vlivy na přírodu a lidské zdraví. I proto jsme se ve Frank Bold před lety začali věnovat obnovitelným zdrojům, protože nám šlo o to, aby se vůči nim postupovalo férově. I proto jsme mj. zrušili celkově pět zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, které nezákonně omezovaly výstavbu větrných elektráren. Proč tedy zastupujeme APB-PLZEŇ v kauze výstavby větrných elektráren v Krušných horách? Již jsme to podrobně uvedli na našem webu (http://frankbold.org/zpravodaj/kategorie/z-medii/aktualizovano-frank-bold-v-reporterech-ct-kauza-apb-plzen), nicméně to krátce shrnu: záměr výstavby větrníků prošel několika posouzeními vlivů na životní prostředí, je umístěn dostatečně daleko od obydlí, investor je v daném případě v právu a nezákonně naopak postupuje současné vedení města Výsluní, přičemž podpora obnovitelných zdrojů je jak jsem zmínil, prostě programový bod Franka Bolda.

Závěrem uvádím, že provozovatelem serveru i blogu iDNES.cz je MAFRA, a. s., přičemž lze podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společností dovodit odpovědnost provozovatele blogu za protiprávní obsah. Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona totiž poskytovatel služby odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele, jen dozvěděl-Ii se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. Tímto provozovatele blogu upozorňuji na protiprávní jednání uživatele blogu pana Vladimíra Šťastného na jeho blogu vladimirstastny.blog.idnes.cz v článcích ze dne 11. 1.2016 a 26. 5. 2016. a proto odkazuji na odpovědnost provozovatele a subsidiárně žádám o odstranění zjevně nepravdivých či zavádějících informací v těchto článcích uvedených.

Předem děkuji a jsem s pozdravem

 

Mgr. Jiří Nezhyba, advokát

společník a jednatel Frank Bold advokáti, s.r.o.

 

Na vědomí:

MAFRA, a. s.,

Karla Engliše 519/11

15000 Praha 5,

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář