Jdi na obsah Jdi na menu
 


Námitky OS Krušno k posouzení vlivu záměru VTE Výšina

10. 10. 2012

-                                        Občanské sdružení Krušno

                                člen sdružení  Unie pro krajinu

                                                Výsluní 147   IČO: 22854428

 

Krajský úřad Ústeckého kraje

Odbor  životního prostředí a zemědělství

Velká Hradební 3118/48  

400 02 Ústí nad Labem

K č.j.: 14/ZPZ/2012

JID: 126032/2012/KUUK

 

 

Dne : 30.9.2012

 

Věc: Námitky OS Krušno k posouzení vlivu záměru VTE Výšina firmy EP Renewables za životní prostředí a zdraví obyvatel . 

 

Obecné námitky :

1) OS Krušno ( dále jen OS ) podalo ve fázi zjišťovacího řízení dne 20.1.2012 řadu konkrétních námitek , aby se na str. 129 pod písm. g , číslo 16 dozvěděli, že tyto zpracovatel dokumentace  zcela ignoroval s odvoláváním se na to, že je mu znám odmítavý postoj a zásadní nesouhlas našeho OS s výstavbou jakéhokoliv záměru v této lokalitě. Takovéto vypořádání je v rozporu se zákonem, neboť může-li se k dokumentaci vyjádřit každý, má také každý právo na řádné vypořádání svých připomínek. Z textu dále vyplývá, že autor  pravděpodobně  naše připomínky  ani nečetl, neboť OS nesoulad záměru s ÚP   použilo pouze proto, aby upozornilo na to, že daná lokalita  nebyla tvůrci ÚP vybrána jako vhodná  a jistě k tomu měli pádné a jistě odborné důvody.  Rovněž odmítáme, že bagatelizujeme  závěry odborných studií renomovaných odborníků. O jejich odborné kvalitě nepochybujeme, ale pokud je tato odbornost zneužívána ve prospěch zadavatele považujeme za nutné  posudky odmítnout . Ve prospěch tohoto tvrzení svědčí fakt, že ani jeden  záměr  se souhlasným stanoviskem těchto odborníků neprošel územním ani stavebním řízením,nebyla udělena řada výjimek ze zákazu  zvláště chráněných druhů, ,  zásahu do krajinného rázu a povolení záměrů na PUPFL a že to bylo právě OS Krušno, které svými fundovanými námitkami tyto řízení zastavilo. Odstrašujícím příkladem  je pak odborná  činnost Ing. Rimmla , jehož posudek byl rozcupovám expertním posudkem  a jeho činnost byla označena za hodnou odebrání akreditace. 

 

2) Další problém OS vidí v tom, že se proti stanovisku vydanému na podkladě  mnohdy rozporuplných posudků, plných nepřesností a nejistot nelze odvolat. Tyto však mohou být v souladu s platným zákonem napadeny u správního soudu a  z dosavadních judikatur NSS vyplývá, že NSS často rozhoduje tak, že veřejný zájem ochrany přírody je nadřazen zájmům ekonomickým. To pak v důsledku může investora dostat do velmi svízelné situace , neboť rozsudky mají zpětný dopad. 

 

3) Nemalým problémem pak vidíme to, že ať jde o jakýkoli záměr, jakéhokoli investora, všichni dokola oslovují stále stejného zpracovatele dokumentace a stejnou svitu znalců . A to přesto, že například  na posuzování vlivů záměrů na veřejné zdraví  máme v ČR 30 renomovaných znalců, z toho 7 lékařů  po jejichž  oslovení OS opakovaně volá. Proč asi ? Je veřejným tajemstvím, že EIA je v podmínkách ČR  především obrovský kšeft. V tomto prostředí nelze očekávat, že investoři  budou oslovovat znalce, kteří se v případě pochybností, nejistot či vysoké subjektivity  v hodnocení přikloní na stranu  ochrany přírody  a obyvatel . Naopak,  naprosto nerespektují relevantní námitky  odpůrců záměrů  i když je pak nenápadně do svých hodnocení  zapracují, ale opět tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Co si máme myslet o zpracovateli, který urputně tvrdí  v hodnocení VPCH, že navýšení stožáru VTE z 80ti na 105 m nehraje v hodnocených  parametrech žádnou roli, aby v dokumentaci záměru  Podmilesy a Hájiště  otočil o 180 stupňů a toto naopak zdůrazňuje. Co si myslet o akustických studiích , které například v objektu Kotlina 

 

                                                                            -2-

 

27 opakovaně  dokládají překročení hygienických limitů, aby v této práci ( zřejmě účelovou manipulací se zadávanými daty , či úpravou softwaru ) dostali tento objekt do limitu. Co si myslet o znalcích, jejichž posudky jsou doslova prošpikovány  obraty  jako  „ lze předpokládat, že nebude škodit“, „ jde o významný zásah, ale akceptovatelný“, „ nebylo dosud nikým zpracováno, ale pravděpodobně nebude mít vliv „ „ v ČR na to není norma, proto nelze škodlivost prokázat „ atd.  , atd. V takových to případech  by  solidní znalec měl postupovat  ve smyslu presumpce viny . Místo toho se  zpracovatel dokumentace stále častěji uchyluje  k invektivám na adresu OS a jeho představitelů,kteří na rozdíl od něj nemají ze své činnosti žádné ekonomické výhody , naopak tráví oponenturami stovky hodin studiem podkladů, odborných metodik a zákonů na úkor svého volného času a mnohdy i práce . Někteří jsou vystavování velmi lukrativním pobídkám či naopak vyhrožování ze strany některých investorů , aniž by toto akceptovali  a ovlivnilo to jejich práci pro OS. Z výše uvedených důvodů žádáme, aby byly vypracovány  expertní posudky na všechny oblasti hodnocení.

 

4) Další obecný problém v procesu EIA  vidí OS v tzv. „salámování  záměrů.  Tak je tomu i v tomto případě. Přestože jde o stejnou firmu, záměry jsou ohlášeny prakticky ve stejnou dobu, zasahují prakticky stejnou lokalitu – tudíž stejné výsledky EIA- jsou záměry Podmilesy, Hájiště  a Výšina  posuzovány odděleně . Dokumentace Podmiles a Hájiště  jsou prakticky kopií.  Důvod ?  Jednoznačně spekulativní.

Investor očekává, že relativně malé záměry budou mít příznivější posouzení vlivu na životní  prostředí, než záměry velkých rozměrů, což se mu daří. I když znalci posuzují  tyto  rozmělněné záměry v kumu-

lacích , závěrem vždy konstatují, že tento „malý“ záměr nepřinese  do oblasti nic nového a je akceptovatelný. Takovým  to způsobem  je možno , s požehnáním znalců,  zamořit  rozsáhlé území Krušných hor. Dalším důvodem je, že  pokud jeden dílčí záměr  neuspěje v řízení územním či stavebním  a jiný ano , a důvodem  zamítnutí  je některá složka EIA , má investor k dispozici pádný argument k úspěšnému odvolání.

 

Konkrétní námitky:

1)  na straně 7 požaduje  KÚÚK dopracování dokumentace , kdy na str. 8  požaduje zohlednění a vypořádání  došlých  vyjádření – nebylo splněno . Vypořádání námitek ( celkem 8 ) OS Krušno nebylo provedeno vůbec – konstatování autora, že nás chápe a respektuje  opravdu nelze za vypořádání považovat.  Nebyly  rovněž vypořádány  požadavky  OS  Walden ( viz str. 128 )  kde není uvedena žádná reakce  autora. Nás alespoň chápe.

 

2) K B.I.5 str. 13-18 : autor zde sice předložil  rozsáhlou legislativu, ale nutno konstatovat, že tato převážně  řeší OZE jako celek, ne, jednotlivé druhy. Akční plán ČR pro energii z OZ navíc již neplatí. 

OS se domnívá, že VTE jsou vhodným zdroje energie pouze v satelitním provedení ( např. 1 VTE u obce, která veškerou vyrobenou energii spotřebuje a nedochází k zatížení rozvodné sítě a nutností výstavby nákladných a přírodu devastujících rozvodných sítí na toto provedení se nepodílí na zdražování el. energie. Rovněž zatížení životního prostředí zálohováním klasickými zdroji odpadá ) . Pro výstavbu megaparků VTE není naše republika vhodnou destinací. –a)  nedostatek vhodných míst vede ke kumulaci VTE do malého prostoru a všech jejích negativních dopadů.  b) výkon VTE je nepředvídatelný a vyžaduje nutnost trvalého zálohování, což je drahé, nešetří  fosilní paliva, nešetří tím pádem životní prostřední  a nevede ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin.  

c) propojením  naší distribuční sítě s okolními státy (především s jádrofobním Německem ),   ruku v ruce s přebytky vyrobené el. energie na našem území  se naše republika v tomto roce ocitla  několikrát na pokraji black outu.  d) Výstavba VTE  nemá žádný vliv na zaměstnanost v regionech ( výstavbu zajišťují firmy stávajícími  kapacitami, a provoz je bezobslužný. ) f) rozsáhlá výstavba VTE v jiných státech neumožnila uzavření ani jediné elektrárny na klasická paliva ( viz např. Norsko – 6000 VTE ) a to mají mnohem výhodnější podmínky pro provoz VTE.  g) kapacitní faktor – zřejmě  vznikl v mysli  autora-OS tento  pojem v dostupných zdrojích ve vztahu k účinnosti zdroje  nenalezlo. Navíc co je to za faktor, do kterého vkládáme neznámou proměnnou. 

Závěr : z touto částí EIA se nelze ztotožnit , jde o nikoli hodnocení, ale propagaci záměru investora.

 

                                                                             -3-

 

3)  k B.III.4.1 – Hluk , nízkofrekvenční  zvuk a infrazvuk

 

Hluk

V době výstavby :  zde OS postrádá kumulativní  vyhodnocení s ostatními plánovanými záměry. Dle tabulky na straně 30 1 VTE vyžaduje při výstavbě 190 různých typů těžké techniky , což je minimálně  380 přejezdů těžké techniky obcemi na 1 VTE V kumulaci s výstavbou dalších plánovaných záměrů půjde tedy o 120*380 = 45600 přejezdů obcemi, které jsou navíc  situovány většinou kolem hlavních příjezdových komunikací. Z výše uvedeného vyplývá, že obyvatelé dotčených obcí  budou několik let vystavení  hluku překračující hygienické limity a v této studii nejsou navrženy žádné zmírňující opatření.

 

V době  provozu : Své závěry autor dokumentace  opírá o hlukovou studii, ke které mělo opakovaně  OS oprávněné výhrady:

- za prvé, jako velmi závažný vidíme fakt, že  modelová studie nezohledňuje  směr a rychlost větru a jako nejhorší možný stav uvažuje kulovité šíření akustického tlaku  směrem k referenčnímu bodu. Toto by však platilo pouze v době bezvětří. V reále je však pravděpodobnější eliptické šíření, kdy je hluk větrem unášen k referenčnímu bodu a hladiny akustického tlaku by pak byly logicky  v refer. bodě mnohem vyšší. Vzhledem k tomu, že řada objektů ve studii uvedených je v noční době na hranici hygienického limitu, lze předpokládat , že tyto budou překročeny . Odvolávat se na  měření ve zkušební době  je pouze alibistickou zástěrkou. Jednak donutit  KHS k měření vůbec je nadlidský výkon, a když už k tomu dojde , měření probíhá za velmi podivných okolností. Navíc problematické je i redukování výkonu. Mezi jednotlivými módy jsou tak nepatrné rozdíly v emisích hluku, (1-2 dB ) , že tato redukce prakticky nemá žádný význam. 

 

- za druhé, studie uvažuje pouze polopohltivý terén. To ale platí pouze  5 měsíců v roce . V zbytku roku je tato oblast  prakticky trvale pod sněhovou pokrývkou  a jedná se tudíž o terén odrazivý. 

 

- za třetí  studie  rozlišuje  chráněný venkovní a vnitřní prostor staveb  dle toho, jak je objekt uveden v katastru nemovitostí, což je zavádějící. Řada objektů uvedených v katastru jako objekt k individuelní rekreaci  je celoročně obydlena na základě přihlášek k trvalému pobytu. Toto závažné kriterium studie  ignoruje. 

 

-za čtvrté, porovnáním  hlukových studií vydaných k různým  záměrům v oblasti hodnocených v kumulaci uvádějí  jiné hodnoty – každá další studie vždy spíše nižší, aby se do limitu vešli. ( např. Kotlina 27 aj. ) To považujeme za účelovou manipulaci s daty . 

 

Infrazvuk a nízkofrekvenční zvuk

 

Zde již opakovaně upozorňujeme na to, že tato oblast je  hodnotiteli  účelově bagatelizována . 

Byli jsme svědky názorů , že VTE žádný neprodukuji až po mírné připuštění, že ano,  ale neškodí. 

 

- za prvé, VTE nikdy nebyly na infrazvuk testovány, což dokládají ve studii  přiložené atesty od výrobce . Dolní  hranice testované se pohybují ve frekvencích kolem 30 Hz, což jistě není infrazvuk. 

 

-za druhé, tvrzení, že dosavadní měření zvýšené hladiny infrazvuku  a NF zvuku u VTE v ČR nebyly naměřeny  ( SZÚ Praha 2007 )  nelze akceptovat. Toto studie OS nebyla nikde nalezena  a opakovaná žádost aby jí zpracovatel dokumentace doložil byla ignorována. Dále upozorňujeme, že v ČR není žádný záměr  takového rozsahu jaký se plánuje v posuzované oblasti  a tudíž výše zmiňovaná studie  , i kdyby byla , není použitelná . Interferencí zvukových vln z mnoha zdrojů , může tento dosáhnout zdraví škodlivých účinků. 

 

 

                                                                       -4-

 

-za třetí, je zcela  ignorováno šíření  infrazvuku  z VTE podložím, které může vč. staveb sloužit jako rezonátor a infrazvuk zesilovat . Ve studii ing Zambojdové je tato možnost sice zmiňována, ale není zohledněna . 

 

- za čtvrté  působení infrazvuku na lidské zdraví je plíživé, důsledky se mohou projevit až po letech ,  a jistě je ovlivněno velikostí záměru. Proto tvrzení Ing. Zambojdové, že si nikdo  u stávajících  VTE nestěžoval na uvedené příznaky  považujeme za nehoráznost. V běžné populaci  totiž je jen málo jedinců, kteří vůbec vědí, co infrazvuk je , natož aby  vyhodnotili, že jsou poškozovány  blízkými VTE. Kdyby byli dotčení obyvatelé např. Volyně a N. Vísky  zdravotně monitorování před a po spuštění  VP Rusová, asi bychom  dospěli k jiným závěrům než paní inženýrka. OS takovou studii plánuje. 

 

Vibrace B.III.4.2

V této kapitole opět autor dopady bagatelizuje . Vibrace  vznikající činností stavebních mechanizmů  ve větší vzdálenosti od  lidských obydlí jistě lze omezit na staveniště, ale vibrace vznikající přejezdy těžké techniky obcemi ( uvažováno 45600 přejezdů v kumulaci záměrů ) již mohou mít negativní vliv na zdraví obyvatel ale i na možné poškození nemovitostí podél tras. Rovněž vibrace  vznikající šířením infrazvuku horninovým podložím  ve spojení s vibracemi mechanickými , které výrobce připouští  mohou dosahovat větších  vzdáleností, než autor uvádí. Bylo by vhodné to doložit či vyvrátit fakty a ne jen  předpokládat .

 

Záření ( B.III.4.3 )

Lze souhlasit s tím, že  přenosové trasy jsou dostatečně odstíněny. Naopak, generátory odstíněny nejsou, a při jejich výkonech  mohou být zdrojem velmi silných emisí elektromagnetického záření. Je pravdou, že otázka vlivu na zdraví obyvatel není dořešena ( viz mobilní telefony ) , ale to neznamená, že nemůže lidské zdraví ovlivňovat. Prostě to jenom zatím nevíme. Vliv na šíření radiových a televizních signálů však již prokázán byl a při nahromadění mnoha VTE a malém prostoru  může jít o vliv významný.

 

Flicker  ( B.III.4.5 )

S vyhodnocením  vlivu flickeru  na obyvatele  v zastavěných oblastech lze souhlasit, daný záměr asi nebude mít podstatný vliv na jejich zdraví. Nelze se ale ztotožnit  s vlivem  na obyvatele a  turisty pohybující se v blízkosti  VP.  Zde působí flicker velice  rušivě a nepříjemně  a může vyvolat i leknutí , což např. u řidiče , který vjede do oblasti se silným vlivem tohoto jevu může znamenat problém. Sám záměr ne, ale v kumulaci s ostatními , ve chvíli, kdy se více VTE dostane do byť částečného zákrytu vůči zdroji světla a respondentem , může dojít k násobku frekvence  který pak dosáhne frekvence spouštějící epileptický záchvat u vnímavých jedinců. Vzhledem k tomu, že jsme rekreační oblast, nejde o nepodstatný jev. 

 

Stínění elektromagnetických vln B.III.5. – c

České radiokomunikace  stínění  elektromagnetických vln a tím rušení  příjmu rozhlasu , televize  a sítí mobilních operátorů  při realizaci  všech  plánovaných VTE v oblasti připouštějí ( viz dokumentace záměrů APB Plzeň ) , takže autor opět straní investorovi. Navíc rotor není pouze s plastu ,ale jde o kovovou kostru plastem potaženou, takže k rušení dojít může . 

 

 

CHOPAV  ( C.1.3 )

- záměr se nachází  v CHOPAV v II pásmu ochrany vodních zdrojů – v tomto  pásmu jsou zakázány  výkopové práce , dále je zde velké riziko  zamoření vodních zdrojů ropnými produkty  při výstavbě  a provozu v případě havárie, což nikdy nelze vyloučit. Že je nutný souhlas vodoprávního orgánu je sice pravda ( §17odst.1 písm. e ). ale pravděpodobnost, že nebude v tomto  státě, kde výjimky převažují nad dikcí zákona udělen, je velmi nízká. Hodnocení EIA  při absenci hydrogeologického průzkumu považujeme za velmi problematické.  Proto i z tohoto důvodu OS záměr k realizaci nedoporučuje. 

 

 

                                                                      -5-

NATURA 2000 ( C1.4)

- záměr se nachází v území soustavy  NATURA 2000 – záměr  se nachází v blízkosti PO Novodomské rašeliniště- Kovářská, kde předmětem ochrany  je populace  tetřívka obecného a žluny šedé. Záměr sice  nezasahuje  do uvedené lokality ale provozem bude předmět ochrany dotčen ( hluk , vibrace, infrazvuk) Navíc stavy tetřívka od r 2006, kdy bylo v blízké lokalitě  spuštěno 24 VTE dramaticky poklesly- náhoda?  U žluny to „pouze nevíme“ stavy nebyly zjišťovány.  Vzhledem k tomu, že vlivy na předměty ochrany nejsou dostatečně zmapovány  doporučujeme postupovat dle presumpce viny a záměr nedoporučit. OS odmítá záměr, který  riskuje  vyhubení druhu  a to  ve jménu zisku několika málo jedinců. Ztotožňuje se s názorem KÚ ze vzdálenost 1000 m je nedostatečná.

 

- záměr se nachází přímo v chráněné   oblasti EVL Na  loučkách – zde se autor omezuje  pouze na toto konstatování , že stavba v této oblasti je v rozporu se zákonem 114/1992 Sb.  to nekomentuje . Pouhé vyjmenování  předmětů ochrany považujeme za naprosto nedostatečné . Ani studii  RNDr. Kurase  nelze přijmout. Je pravda, že záměr  nedosahuje limitní hodnotu dotčení chráněného biotopu plochy   do 1%, ale vyhodnocení v kumulaci se záměry ostatními, které zasahují tento předmět ochrany  je vyhodnocen naprosto nedostatečně , alibisticky. Navíc brát jako jediné kriterium  zasaženou plochu  chráněné oblasti bez zohlednění konkrétních vlivů  v jednotlivých úsecích stavby považujeme za velmi povrchní. Přesto v kumulaci autor připouští  dotčení  1,42 % . To, že autor stavbu připouští, aniž by mu byla v době posuzování známa všechna fakta  o kumulativních záměrech  mluví samo za sebe. OS považuje  výstavbu VTE4 v chráněné oblasti za jednoznačné porušení zákona o ochraně přírody . 

 

Poddolovaná území  ( C.1.9 , C.2.4 )

Záměr se oběma VTE nachází v historicky poddolovaném území, čímž se nejen dostává do rozporu s ÚP dotčených obcí , a zřejmě hlavně  proto   tvůrci ÚP tuto oblast nedoporučili k výstavbě VTE, ale   výstavba  je nejen riziková, ale nutná opatření ( např. injektáže ) mohou trvale znehodnotit  tato historicky významná díla našich předků , které lze považovat za památku. 

 

Fauna a flora ( C.2.5)

Tuto oblast vedle krajinného rázu považujeme  za jednu z nejproblematičtějších. Je pravda, pod tlakem především našeho OS byla provedena  aktualizace přírodovědných  průzkumů v dané oblasti, aby pak ale jako vždy bylo konstatováno, že v oblasti se sice nacházejí přísně chráněné druhy  živočichů a rostlin, ale tyto pravděpodobně nebudou záměrem dotčeny . A co když ano ? Neměly  by v případě pochybností být  preferovány kriteria ochrany před upřednostňováním zcela zbytečných, pro naši zemi nevhodných OZE?  Jako naprosto nevhodné a zavádějící je srovnávání  vlivu na smrtnost druhů např. dopravou ,  stožáry VN, atd.  Tyto  stavby jsou veřejným zájmem a lidstvo se bez nich jen těžko obejde . Ale není jistě nutné  k ohrožení druhů přispívat  stavbami, které nejsou veřejným zájmem a v poměrech ČR nejsou přínosem ani ekologii ani ekonomii.  Proč znalci v tomto a ostatních  záměrech výstavby VTE doporučují požádat o výjimku  ze základních ochranných podmínek  zvláště chráněných druhů, když rozsáhlými pracemi autoři  nás utvrzují, že tyto nebudou stavbou dotčeny  ? Rovněž  účelové vyzdvihování negativních  vlivů na  chráněné  druhy  zemědělskou činností, dopravou a turistikou považujeme  za pouhé odvádění pozornosti od nežádoucích vlivů VP. Je známo , že tato oblast  byla i v minulosti velmi intenzivně  a možná i intenzivněji zemědělsky obhospodařována ( nyní pouze sečení ) , oblast byla mnohem více zalidněna a byla zde intenzivní důlní činnost a přesto byl výskyt dnes kriticky ohrožených druhů hojný. Naopak od r. 2006 kdy byl vybudován VP Rusová došlo k vyznaným poklesům chráněných druhů. Za příčinu OS považuje především  velkoplošný  vliv NF a infrazvuku, který zřejmě má na  faunu, která má jiné smyslové vybavení , větší vliv  stran rušení než na člověka.  Následný monitoring nic neřeší, protože  pokud na jeho základě bude potvrzen negativní vliv na faunu a floru, neexistují , žádná  reálná  opatření k jejich eliminaci, krom odstranění stavby. 

 

 

 

 

 

                                                                               -6-

 

Vliv na krajinu ( D.9 )

 

Krajinný ráz  je chráněn §12 zákona 114/1992 Sb. před činností snižující její estetickou   a přírodní  hodnotu. Nesmí být narušena přírodní , kulturní a historická charakteristika  daného místa či oblasti. V této oblasti posuzování  došlo a dále dochází k bezprecedentnímu porušování výše uvedeného zákona. Díky  posudkům renomovaných znalců došlo v přísečnické enklávě  k absolutní  destrukci KR, aby pak ti samí znalci  toho využili a další projekty doporučovali s tím, že již nelze nic zkazit. Rovněž investoři  k tomu přispívají tím, že velké projekty drobí (salámují) , aby dosáhli příznivějšího hodnocení. 

§ 12 zákona 114/1992 nepovoluje činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajiny. Jak je potom možné projekt, který má v MKR Rusová až velmi významný vliv na KR ( str. 101 č.I ) vyhodnotit jako akceptovatelný? V kumulaci s ostatními stávajícími  a plánovanými záměry  lze takto postupovat donekonečna .Dalším nedostatkem pak jsou účelově volené pohledové osy  předložených vizualizaci.I když dokládají, že krajinný ráz  bude narušen  ve všech modelových stavech A-D , účelově jsou pořizovány z míst , kde mohou ovlivnit pouze zbloudilé turisty. Pohledy s exponovaných míst , jako jsou zastavěná území , komunikace , z míst zastihující kulturní památky apod. , chybí. 

 

 

Komplexní charakteristika ( D.II)

Předložená tabulka je  pouhopouhým subjektivním vyjádřením posuzovatele :

- zdravotní rizika –minimálně -2 z hlediska dlouhodobostí až -3

- soc,a ekon. vlivy - spíše -1 – nelze předjímat ekonomickou situaci investora  a energ. koncepce státu tento typ OZE nepodporuje , dále zdražování el. energie postihne plošně všechny obyvatele na úkor několika dotčených obcí. Znehodnocení cen nemovitostí.

- turismus a rekreace – spíše  -2 – návštěvnost se zvýší jen dočasně – hodně lidí chce vidět tu hrůzu, dlouhodobě negativní, kdo se chce rekreovat či budovat rekreační  v průmyslové zóně či její blízkosti. Areály jsou většinou investory znepřístupňovány ( zátarasy, oplocení )

- imisní zátěž – spíše -2 – dlouhodobé zálohování el. na fosilní paliva  stav spíše zhoršuje. Rovněž výroba VTE zatěžuje živ. prostředí imisemi.

- půdní poměry – spíše -2  25 let nelze označit  z hlediska lidského věku za dočasnost.

 

- vlivy na znečištění půdy – lze souhlasit – pouze však s vyloučením jakékoli havárie v době výstavby a provozu.

-vliv na vodní režim – lze souhlasit – pouze však  bez kumulace s ostatními záměry- rozsáhlé výkopové práce mohou narušit vodní režim 

- vliv na znečištění vod- stejně jako u půdy

 

-fauna – spíše -2 – ovlinění se týká nejen avifauny  a bude dlouhodobé.

- flora – spíše  -1 – v době  výstavby jistě dojde k poškozování chráněných druhů , eliminační opatření  jsou nereálná a vyžadovaly by soustavnou přítomnost  dozoru ochrany přírody.

- vliv na sídelní útvary – spíše -2 : dlouhodobě narušený faktor pohody , negativní vlivy na zdraví 

 

- vliv na zemědělství – spíše -2 : zábor půdy, ztížené obdělávání rozparcelovaných luk velkou technikou 

 

- vliv na estetiku území – spíše -3 : lze hodnotit již dnes 

 

- vliv na dopravní systémy- spíše  -1 : spekulace , stávající komunikace  budou přetěžovány  přejezdy  těžkou technikou, v době výstavby  bude doprava omezena ( zácpy za transporty nadměrných nákladů apod. ) Kdo provede event. opravy, když zde budou operovat různí investoři ? 

 

 

                                                                             -7-

 

Z výše uvedeného vyplývá, že tato EIA nesplňuje  podmínky řádného posouzení vlivu záměru na životní prostředí , jde o soupis  předpokladů  a nejistot  a dohadů, s minimem ověřených faktů a z toho důvodu ji OS doporučuje odmítnout .                                     

 

 

 

Za OS krušno :                                        předseda sdružení Dr Finda Miroslav .

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář