Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odvolání proti rozhodnutí o povolení vyjímky-Bříza ojcovská

23. 12. 2014

                                                  Krušno

                          spolek- člen Unie pro krajinu

                                       Výsluní 147      IČO 22854428

__________________________________________________

Krajský úřad Ústeckého kraje

Odbor životního prostředí a zemědělství

Velká Hradební 3118/48

400 02 Ústí nad Labem

__________________________________________________

Dne : 10.12.2014

K č.j.: 3269/ZPZ/2014-8/ZU-018

K JID: 160049/2014/KUUK

 

 Věc: Odvolání spolku Krušno ( dále jen Krušno) proti rozhodnutí KÚÚK odboru životního prostředí a zemědělství ve věci povolení výjimky ze zákazu ze základní ochranné podmínky ZCHÚ- přírodní památky Bříza ojcovská u Volyně pro záměr "Větrný park Chomutov -I etapa -změna trasy kabelového vedení.

 

 

 Krušno podává odvolání  jako právoplatný účastník řízení dle §70 odst. 2 zákona 114/1992Sb. a do řízení se včas přihlásilo.

 

Krušno se odvolává proti udělené výjimce v celém rozsahu, t.j. jak proti výrokové části tak odůvodnění

                                         

                                                        Odůvodnění

 1)Přírodní památka Lokalita břízy ojcovské byla  vyhlášena rozhodnutím ONV Chomutov  dne 7.1.1986  v EVL Louky u Volyně ( kod 2821) za účelem ochrany kriticky ohroženého druhu       (v červeném seznamu pod kódem C1r) břízy ojcovské, která je jedinou lokalitou s výskytem této v ČR. Celosvětově je tento druh hodnocen jako zranitelný a ve většině států, kde se vyskytuje, je chráněn. Ne tak u nás. Přestože byl vypracován a schválen  opakovaně " Plán péče" o tuto PP, v posledním, vypracovaném  Ing. Čestmírem Ondráčkem na léta 2008-17 se na str. 8 konstatuje, že  žádné z navrhovaných opatření  nebylo ze strany KÚÚK realizováno. A nestalo se tak dodnes!! Je tristní, že tzv. OOP nejen že neplní úkoly zadané v Plánu péče o PP, ale navíc vydává ve prospěch pochybných projektů  výjimky, které nepochybně povedou ke zhoršení podmínek pro příznivý vývoj ohroženého druhu. Navíc se snaží své povinnosti v péči o tuto PP převést ve formě podmínky č. 5  na developera a ještě pouze z části.

 

2)Z názvu výjimky, ani z odůvodnění nevyplývá, pro který záměr je vlastně vydána. V odůvodnění jsou uváděny dva projekty s kódy MZP028 a MZP424. Ani jeden z těchto projektů územím PP neprochází . Projekt VP Chomutov MZP 028 má kabelovou trasu 110kV vedenu v ochranném pásmu  nadzemního  el. vedení VVN a projekt VPCH - změna záměru  v polní cestě  p.č. 1161 k.ú. Volyně u Výsluní  a zasahuje  do ochranného pásma  PP, což KÚÚK odbor životního prostředí povolil v závazném stanovisku  z 2.4.2010 pod č.j. 927/ZPZ/2010/PU-020.

V tomto stanovisku se v podmínce  souhlasu č. 1 na str. 1 píše: " nebude zasahováno  do pozemků památky, před realizací stavby  budou příslušní pracovníci  obeznámení  s existencí maloplošného, zvláště chráněného  území a bude  dbáno zejména na vyloučení  potencionálních negativních zásahů do jejího území. " Další změna  záměru MZP424 volí pak co do šetrnosti k PP ten nejméně vhodný způsob  a to uložení kabelu 110kV  přímo do prostoru

PP, což závazné stanovisko přímo zakazuje. Dále v podmínce č. 3 na str. 1 závazného stanoviska se uvádí: " během prací v ochranném pásmu památky nebudou káceni  ž á d n í jedinci z rodu bříza bez ohledu na jejich rozměry"  Předpokládáme, že podmínka pro ochranné pásmo platí implicitně pro památku samu, a tuto podmínku nelze v žádném

                                                                   -2-

 

případě dodržet, neboť  břízy se nacházejí i v místě  plánovaného výkopu, jak bylo zjištěno pří místním šetření dne 26.9.2014, kde bylo Krušno přítomno. 

 

 Jelikož  závazné stanovisko je úkon činěný  správním orgánem na základě zákona, který není  samostatným rozhodnutím  ve správním řízení a jehož obsah  je závazný  pro výrokovou  část rozhodnutí správního orgánu... ( §149 odst. 1 s.ř. ) namítáme zmatečnost řízení.

 

 

3)  zákon 114/1992 Sb. v § 43 doslovně praví:

(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2, §36 odst .2,§ 45h a 45i v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, schvaluje v každém jednotlivém případě svým usnesením vláda.

(2) Správním orgánem příslušným k udělení výjimky podle odstavce 1 je Ministerstvo životního prostředí.Ministerstvo po obdržení žádosti o výjimku předloží tuto žádost do 60 dnů na jednání vlády. Do 30 dnů po projednání ve vládě vydá ministerstvo rozhodnutí podle usnesení vlády.

(3) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.

(4) Výjimky podle odstavce 3 uděluje příslušný orgán ochrany přírody a krajiny.

 

Z výše uvedené citace  vyplývá, že k udělení výjimky musí jednoznačně a výrazně převažovat  veřejný zájem  nad zájmem ochrany přírody, pak výjimku musí schválit v jednotlivých  případech vláda a nebo povolovaná činnost nesmí významně  ovlivnit  stav předmětu ochrany, pak může udělit výjimku příslušný OOP.

 

Dle názoru Krušna se OOP dostatečně s podmínkou neovlivnění předmětu ochrany nevyrovnal.

Zaprvé v rozporu s podmínkami závazného stanoviska dojde ke kácení bříz v trase výkopu, dále ruční výkop cca 60ti metrů do hloubky 1,2m bez techniky bude vyžadovat  nasazení velkého počtu kopáčů, jejichž pohyb v křehké lokalitě sám o sobě povede k možnému narušení  chráněného biotopu a navíc jde o těžký terén na skalnatém podloží kde nutné použití těžké techniky nemůže být vyloučeno. OOP udělením výjimky porušuje princip předběžné opatrnosti. Rovněž zajištění ploch výkopu pouhým mechanickým urovnáním a kontrolou 1x za dva roky je naprosto nedostatečné ochránění lokality  před zaplevelením PP nepůvodními invazními  a silně expanzivními druhy rostlin, které se ve výkopech a jejich okolí vyskytují vždy. Rovněž provádění  následných kontrol ( botanických průzkumů ) osobami najmutými a  placenými  investorem považujeme za problematické, neboť koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Ochrana památky je povinností KÚ a kontrolu by měl provádět odborník na investorovi nezávislý.

 

Výstavba VP v ČR není ve veřejném zájmu, tudíž ani její jednotlivé etapy.

Zde by bylo vhodné OOP připomenout, co je to veřejnost. Veřejnost jsou všichni občané, dotčená veřejnost jsou pak občané, na které bude mít záměr jak přímé, tak nepřímé dopady.

V anketách, které proběhly v uplynulém období v dotčených  obcích Výsluní, Křímov a Hora sv. Šebestiána,  vyjádřila veřejnost  svůj názor na výstavbu VP zcela jasně: v obci Výsluní bylo proti 67%, v obcích H. sv Šebestiána  a Křímov, kde anketa probíhala  současně, bylo proti více jak 90% obyvatel. Z tohoto pohledu pak lze dovodit, že dle OOP jsou veřejností pouze zkorumpovaná , nebo jinak zavázaná zastupitelstva , která jsou buď investorovi zavázána na základě  finančních pobídek ( Křímov, H.sv Šebestiána, K.Hamry, Domašín   a též někteří majitélé  dotčených pozemků, kteří obdrželi tučné kompenzace . .), nebo jsou investorem zastrašována  a přesto nesouhlasí ( Výsluní) .

Dotčené veřejnosti výstavba VP přinese  většinou pouze negativa - budou nucení žít dlouhá léta v industriálně změněné  krajině, budou soustavně vystavení negativním vlivům  jako je hluk,

                                                                   -3-

 

flicker, nízkofrakvenční zvuk a infrazvuk, budou omezení  v  pohybu ve VP, budou jako              " odměnu" platit vyšší částky za elekřinu a na obyvatele podnikající v oblasti turistického ruchu bude dopad ještě fatálnější. Dále je nutné zmínit, že posuzovaný záměr je v rozporu s ÚP dokumentací  obce Výsluní. To dokládá minimálně v této obci neexistenci převahy veřejného zájmu nad veřejných zájmem ochrany  přírody. Tvrzení žadatele, že záměr bude mít zásadní vliv na zaměstnanost v regionu je zavádějící. Moderní VTE jsou bezobslužné, a pravidelné revize  a údržbu musí provádět pouze kvalifikovaní odborníci, kterých na to stačí pouze několik. Vyšší  zaměstnanost lze předpokládat pouze u nařízených ručních výkopových prací, což ovlivní zaměstnanost pouze v řádu měsíců a vzhledem k hornatému podloží půjde pouze o nelidskou dřinu.

Rovněž celospolečenský význam výstavby VP nelze přeceňovat, jak jsme již opakovaně deklarovali. Větrný potenciál ČR ve vztahu k VTE je mizivý, a navíc soustředěný  do oblastí s atraktivním krajinným rázem, do krajiny s vysokým rekreačním potenciálem a krajiny s koncentrovanými prvky  podléhajícím ochraně jako jsou PP, VKP, EVL, ÚSES, biokoridory, Natura 2000 atd. MŽP vydalo v r. 2008 informační materiál nazvaný                " Projekty VTE a možné střety se zákonem č. 114/1992 Sb." kde  na straně 2) uvádí jako hranici rentability stavby VTE   průměrná rychlost větru 6m/s.Takové hodnoty lze ovšem naměřit pouze  na vrcholových partiích Krušných hor, nikoli  v oblasti plánovaných projektů APB. Krušno v této souvislosti předalo OOP ÚK  výsledky měření  meteorologické stanice Měděnec ( autorizovaná klimatologická stanice v nadmořské  výšce 828 m) vč. průvodního  dopisu osvědčující autentičnost   za období 1 - 31.5.2012, kde jsou výsledky měření směru a rychlosti v 10ti minutových intervalech  ze které jasně vyplývá, že  naměřené hodnoty většinou nedosahují ani spouštěcí rychlosti VTE natož pak rychlosti minimální rentability. Tabulku si Krušno opatřilo z důvodu, že v té době KHS na žádost obyvatel prováděla měření hluku a tabulka dokázala, že měřili v době, kdy se VTE vůbec nemohly točit a hluk emitovat. Taky "objektivní" znalci.  Vzhledem k tomu, že spínací rychlost VTE Vestas  V90 2MW je 3,5m/s a rychlost větru pro nominální výkon je 12-13m/s jedná se o stavbu v dané oblasti zjevně nerentabilní. Reálné měření  je zde  v rozporu s tvrzením OOP, že oblast je vhodná  z hlediska zásob větrné  energie, což dokládá prací Hanslian, Hošek, Štekl-2008:  Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie na území ČR. Již název říká, že jde o odhad, nikoli reálná data, která si lze lehce opatřit. 

Zákon vyžaduje výraznou převahu veřejného zájmu. Ten by nastal , kdyby  ČR  hrozil deficit el. energie . Ale jak je všeobecně známo, ČR je nadnárodním  producentem el. energie a ročně vyváží v průměru 14-17TW elektrické energie . Navíc  podíl výroby el. energie  z OZE, ke kterému se ČR zavázala  a který je  dalším argumentem žadatele a OOP, byl  dle informací ERÚ již díky boomu FVE  splněn. Ani  legislativa na podporu OZE nedeklaruje  p ř e v a h u  veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody, tak jak je uzákoněno v zákoně 114/1992Sb. V této legislativě není ani slovo o tom, že je jí podporován veřejný zájem, ale naopak nabádá k zohlednění zájmů zákazníků na minimalizaci dopadů podpory OZE na ceny v ČR. To, že OOP p o v a ž u j e uvedenou legislativu za podporu ve veřejném zájmu je jen jeho osobní názor, výstavba VP je čistě soukromý byznys za účelem zisku a  v mnoha dalších ohledech , které nejsou předmětem tohoto řízení  je naopak proti veřejnému zájmu.

 ČR má krom závazků k EU o podpoře OZE, které jsme již splnili, celou řadu  mezinárodních závazku v oblasti ochrany přírody, které jsou s výstavbou VTE v přímé kolizi.

 Tyto normy naopak deklarují převahu veřejného zájmu ochrany přírody nad, v tomto případě soukromém  zájmu záměrů výstavby OZE. Věříme, že kdyby byly zrušeny veškeré podpory a dotace výstavby OZE, zájem investorů by byl okamžitě nulový,  bez ohledu na dnes jimi proklamované příznivé dopady na životní prostředí. Kdy OOP pochopí, že těmto tzv. investorům jde pouze o prachy a ne o stále rychleji mizící přírodu. Než tyto podpory byly uzákoněny, v ČR

 

                                                                    -4-

 

nebyl postaven jediný obnovitelný zdroj, i když v zahraničí je již provozovaly. Tenkrát to nebylo ve veřejném zájmu?

 

Rovněž přínos záměru ke zlepšení ovzduší opakovaně deklarovaný OOP nebyl tímto nikdy prokázán!  Tvrzení OOP, že malé výkony a jejich rozptýlenost je základní charakteristikou OZE, u kterých se očekává kumulativní účinek mnoha malých  zdrojů.  Ale současně připouští, že vliv na kvalitu  ovzduší nebude  a ani nemůže být  v regionu významný !  Poněkud schizofrenní tvrzení, zvláště když zlepšení kvality ovzduší jak žadatel, tak OOP uvádí jako hlavní argument pro převahu veřejného zájmu. To tvrdí Krušno opakovaně od samého začátku, VTE a ani FVE nemají a ani nemohou mít  významný vliv na kvalitu ovzduší a globální oteplování, což dokazuje fakt, že ve světě jich již radu let fungují tisíce  a žádné zlepšení výše jmenovaných parametrů nebylo zaznamenáno. Důvody, které k tomuto faktu vedou, jsou tyto: Za prvé, již masivní výroba a stavby VTE jsou podstatným zdrojem emisí ( beton, ocel, plasty,  provoz těžké techniky ), za druhé  tento  energeticky fluktuující zdroj je po většinu roku  (cca 80% času) nezbytně zálohován klasickými zdroji, které ani při maximálním využití území pro VTE nebude možno odstavit. Navíc vzhledem k rychlým změnám  ve výkonu VTE není možno provádět regulaci kolísání výkonu a kvality el. energie regulovat účinně na úrovni uhelných elektráren, ale dle informace z ČEZu  se tato regulace převážně odehrává cestou elektráren vodních, následně pak paroplynových. Z toho plyne, že deklarovaný

přínos VTE na úsporu fosilních paliv a snížení emisí v podmínkách ČR je naprosto nepodstatný. Navíc tyto, většinu roku běžící zálohy jsou velmi drahé,  (1MW instalovaného výkonu dle informací z ERU stojí daňové poplatníky ročně na zálohách 1,2 mil. korun. )  a s podporou OZE  bude zátěž daňových poplatníků až 1 bilion korun  čímž dochází k výraznému zdražování el. energie nejen podporou výkupních cen či zelenými bonusy. Toto výrazné zdražení, díky těmto nestabilním zdrojům, má pak fatální dopady na ekonomiku mnoha firem, které jsou nuceny omezovat provoz, či činnost zastavit a to má pak dopady jak na ekonomiku státu, ale i na hrozivě se vyvíjející trend zaměstnanosti. Některé státy se díky neracionálnímu boomu VTE a odstavovaní klasických zdrojů dostali do energetického deficitu ( např. Rakousko). Německo, kde vlivem jádrofobie dochází k odstavu jaderných elektráren, musí nestabilitu výroby energie z větru řešit  výstavbou uhelných elektráren, čímž se naopak produkce emisí v Evropě výrazně zvýší. A jak známe naše podnikavce v oblasti těžby uhlí, dojde  vzhledem k výhodnějším cenám v Německu k drancování i našich ložisek. OZE ano, ale vhodné pro ČR – geotermální, vodní, bioplyn, biomasa – pro tyto zdroje jsou Krušné hory více vhodné, než VTE-  mají stabilní výkon dostatek surovin, zaměstnají více lidí, než bezobslužné VTE. Když ve světle těchto faktů ještě vyhodnotíme narůstající odpor veřejnosti proti živelné výstavbě VTE u nás i v  zahraničí pak žádný veřejný zájem nejenže není, ale natož aby převažoval nad veřejným zájmem ochrany přírody. Navíc výstavbou  dojde k velkým záborům zeleně a  kácení dřevin, jejichž fotosyntésa naopak vede ke snižování hladiny CO2 více, než výstavbou VTE.   Z výše uvedeného výčtu faktů, i když jistě ne úplného, jasně vyplývá, že výstavba mamutích VP,  nemá ani            n e s p o r n é  příznivé důsledky pro životní prostředí a tudíž nedeklaruje převahu veřejného zájmu. Jelikož není beze všech pochybností vyloučeno významné negativní ovlivnění předmětu ochrany a nebyla prokázána převaha veřejného zájmu nad ochranou  přírody, žádáme, aby o výjimce v souladu s § 43 odst. 1 rozhodla vláda cestou MŽP.

 

 

Další námitky:

 Výjimka je udělena na dobu do r.2017, ale stavba bude provozována  25 a více let.  OOP zcela opomněl, že  výkop bude obsahovat  prvky, u kterých  dochází k poruchám  a podléhají pravidelné údržbě, což může vést k opakovanému narušení  prostoru PP a likvidaci jedinců podléhajících ochraně .

 

 

                                                                 -5-

Prostor PP  nemá v terénu vytyčené hranice  a v katastru nemovitostí nemá evidovaný  žádný způsob ochrany . Takže místní šetření bylo provedeno jen odhadem.

 

V prostoru PP  byly při místním šetření objeveny  další chráněné druhy rostlin, u kterých investor  nepožádal o výjimku ze zákazů dle § 56 zákona 114/1992 Sb. To znamená že výjimka dotčení PP byla provedena  bez regulérního průzkumu.

 

Krušno se neztotožňuje s názorem MŽP vyjádřeném v dopise ze dne 13.10.2014 pod zn. 70766/ENV/14 , že posun trasy kabelového vedení  do lokality PP je změnou nevýznamnou a nevyžaduje posouzení dle zákona 100/2001 Sb. V rámci ČR jde o lokalitu unikátní a to že se o tuto významnou památku OOP v rozporu se zákonem 28 let řádně nestaral neznamená, že může  povolovat její další destrukci.

 

OPP povolil výjimku, aniž by zvážil jiné alternativy  trasování předmětné kabeláže tak, aby se tato PP vyhnula. Jak vyplývá z původních verzí projektu, tak z místního šetření, je tato varianta zcela reálná např. přes parcelu 434 k.ú, Volyně u Výsluní  či parcelu 1161 v témže katastru. Pozemky PP jsou v majetku státu, kdežto pozemky alternativní  mají svého majitele, jejichž podmínkám se chce investor vyhnout( minimálně  poměrně vysoké kompenzace majitelům) a OOP mu to za cenu ohrožení PP umožňuje ( je otázkou nejde-li již o zneužití pravomoci úřední

osoby)

 

V odůvodnění  udělování výjimek se OOP opakovaně a i v tomto případě odvolává na vyjádření ústředního orgánu z hlediska  zákona č100/2001Sb-MŽP. Krušno namítá, že tato vyjádření, většinou vypracovaná kontraverzní a dnes již pravděpodobně z obdobných důvodů odvolanou  ředitelkou odboru  Ing. Honovou, byla vypracována pouze na podkladech dodaných  investorem, aniž by byly ze strany ústředního orgánu jakkoli objektivizována.V posledním vyjádření ze dne 13.10.2014 zn. 70766/ENV/14 na straně 2 odst. 3 se praví, že vydané souhlasy a stanoviska budou muset být aktualizovány vzhledem ke změně kabelové trasy . Protože při místním šetření v rámci ústního projednání nebyla provedena rekognoskace celé trasy, nelze tuto podmínku považovat za splněnou.

 

I když to není předmětem tohoto řízení, považuje Krušno za důležité upozornit, ze záměr VPCH - I etapa není v souladu UP dokumentací města Výsluní . Město Výsluní a většina jejich obyvatel s touto výstavbou nesouhlasí, trasa VVN 110kV není ani vedena v seznamu ZÚRÚK 4.3- plochy a koridory technické infrastruktury  vymezené PÚR 2008 ani v 4.4 Plochy a koridory technické infrastruktury  nadmístního významu - takže ji nelze považovat za stavbu veřejně prospěšnou. Naopak udělení kontraverzních výjimek umožní investorovi se v cenných partiích Krušných hor zaháčkovat, a vloží mu do ruky institut zmařené investice a orgánům ochrany přírody všech stupňů pak možnost účelně zabránit devastaci jedinečné přírody.

 

V dokumentaci Krušno dále nenalezlo posouzení  vlivu rozsáhlých výkopových prací na hydrogeologické poměry dotčené PP. Je známo, že břízovité mají vysoké nároky na spotřebu vody a ev. odvodnění by mohlo významně ovlivnit biotop chráněného druhu.

 

 Z výše uvedených důvodů Krušno žádá, aby rozhodnutí OOP č.j. 3269ZPZ/2014-8/ZU-018 bylo v celé rozsahu zrušeno, neboť  OOP nejenže nedoložil převahu veřejného zájmu  nad zájmem ochrany přírody, ale ani  jím uložené podmínky nezaručují významné dotčení této v ČR jediné a unikátní přírodní památky chráněné zákonem.

 

Příloha: ČHMÚ měření větru 5/2012

 

Za spolek Krušno :                   předseda spolku :           Dr.  Finda Miroslav

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář