Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odvolání spolku Krušno ve věci dočasného odnětí PUPFL v záměru VPCH-I.etapa

10. 1. 2016

Spolek Krušno ( dále jen Krušno)  je účastníkem řízení dle § 27 odst.3 správního řádu a  do řízení se v zákonné lhůtě přihlásilo.

 

Krušno se odvolává do výroků 1-3  napadeného rozhodnutí a žádá jejích zrušení .

 

Obecné námitky

Spolek Krušno(dále jen Krušno ) namítá, že správní orgán vydal rozhodnutí v rozporu s §2 a 3 správního řádu, neboť místo toho, aby postupoval v souladu se zákony a ostatními předpisy a postupoval tak , aby byl zjištěn stav věcí, o němž nejsou důvodné pochybnosti, bezprecedentně postupuje tak, že ve prospěch žadatele ohýbá zákony tak, aby vyhovovaly záměru a ne aby záměr vyhověl zákonu, neboť v tom případě by bylo jen velmi obtížné vydat kladné rozhodnutí. Naopak  námitky účastníků, kteří se záměrem nesouhlasí záměrně bagatelizuje, vypořádává je povrchně, či požadované doplnění důkazů jednoduše odmítá. Přestože závazné stanovisko je možné změnit pouze přezkumem, vstřícný úředník klidně vyjme a změní podmínky závazného stanoviska ze dne 9.2.2012 pod č.j. MMCH/13077,13084/2012- viz podmínka pod písmenem e) ve výroku 3. Výše uvedené závazné stanovisko pokládku kabelů metodou protlaku či horizontálním vrtáním totiž nepřipouští a úředník by žadateli nemohl vyhovět. Tento klientelismus nicméně provází veškerá řízení ve věci VPCH. Jako další příklad uvádíme účast Ing.Michala Nechanického v řízení, kdy jeho znalecký posudek tvoří alfu a omegu v podkladech rozhodnutí. Tento znalec nejenže byl najat žadatelem, ale je i hospodářem MS Obora, kterou vlastní APB Plzeń, to znamená že je s žadatelem úzce provázán a jeho závěry mohou být přáním chlebodárce ovlivněny. To je zcela zřejmé při porovnání se znaleckým posudkem prof. Ing. Oldřicha Mauera DRSc, ve stejné věci v II. etapě VPCH, který je vůči investorově záměru mnohem "přísnější". Asi proto nebyl ani v obecné rovině v tomto případě použit, přestože řeší naprosto stejnou problematiku a jedná se o znalce s jednoznačně vyšší erudicí. Posudek byl navíc pořízen v souladu s §56 správního řádu, což v případě posudku Ing. Nechanického  tak není . Jako alibistické pak vidíme tvrzení správního orgánu na straně 13 odstavec 5, kde říká že posudky  Ing. Nechanického  nelze využít jako znalecký posudek dle §56 s.ř. a podrobil je "kritice " opak je pak pravdou. V odůvodnění rozhodnutí hrají tyto posudky až na malé výjimky klíčovou roli.

                                                                       -2-

 

Jako vrchol klientelismu pak vidíme chování dalšího účastníka řízení- LČR, kteří vykáceli les na dolní části parcely 1144 Volyně u Výsluní, tak dřeviny rostoucí mimo les v horní části uvedené parcely tak, aby umožnili investorovi "splnit" podmínku závazného stanoviska č.j.: MMCH/13077,13084/2012  č. 4 a 5, která kácení dřevin i jiné narušení porostní stěny vč. keřového patra zapovídá. Tvrzení správního úředníka na straně 33 odstavec 3, že těžba byla provedena vlastníkem parcely č1144 v k.ú. Volyně z důvodu "narovnání " skutečného stavu parcely se stavem zapsaným k katastru nemovitostí, je přinejmenším směšné. Krušno si však myslí, že byla tímto naplněna skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku a trestného činu poškození lesa. Za prvé, těžba byla provedena tak, že i nadále znemožňuje využití parcely jako lesní cesty využitelné k hospodaření v lese, což uvádí i správní orgán (ponechány vysoké pařezy), dále byly vykáceny i dřeviny v horní části parcely, tedy rostoucí mimo les, kdy je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody, v tomto případě města Výsluní, který LČR neměly. Za druhé byl vykácen les zvláštního určení a to v rozporu s §11 odst 1 lesního zákona tak i § 36 odst 1  jakož i §13 odst. 2 písmeno b a d)neboť ke smýcení došlo v rozporu s hospodářským plánem či osnovou  a byla narušena funkce pro kterou byly zřízeny, tedy funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná.

Investorovi pak bylo nezákonně umožněno vyhnout se nejen nesplnitelným podmínkám daných  závazným stanoviskem, ale i § 15 odst. 2, věta  druhá.  Na parcele se vyskytovaly i stoleté dřeviny, takže je s podivem, že se LČR  uchýlily k "narovnání" stavu s katastrem právě ve chvíli, kdy to potřebuje APB Plzeň a že to již dříve nezařadily do hospodářského plánu či osnovy. Dále si myslíme, že hospodaření v lesích zvláštního určení je spíše omezeno, za čež náleží vlastníkovi i kompenzace, ale jistě je nelze beztrestně zničit a to ještě ve prospěch druhé osoby. Cesta navíc nevede k žádným lesům ve vlastnictví LČR , tedy státu,  ale je po celé délce lemována lesy ve vlastnictví města Výsluní, kterým pokládka kabelové trasy znemožní tuto cestu využívat k hospodaření na svém majetku. Smýcením dále došlo v rozporu se zákonem k nevhodnému dělení lesa a ohrožení lesů sousedních vlastníků (města Výsluní), neboť došlo k odhalení porostních stěn, které tak budou vystaveny nepříznivým horským povětrnostním vlivům, zvýšené erozi půdy atd., což je v rozporu s §32 odst. 6, který říká, že vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.

Z výše uvedeného nade vší pochybnost vyplývá, že LČR neprovedly nákladnou těžbu z důvodu jakéhosi pochybného narovnání stavu s katastrem (zákon jim to ani nenařizuje), ani za účelem hospodaření  v lesích (žádné tu nemají), ale touto těžbou poskytly firmě APB Plzeń neoprávněný prospěch ve smyslu §329 tr. zákoníku a protože LČR nejsou vlastníky dotčeného lesa (tím se stát), ale společností s právem hospodařit v těchto, je otázkou zda, jak bylo uvedeno výše, se nedopustily trestného činu dle § 220 tr. zákoníku a to porušování povinnosti při správě cizího majetku. To, že tuto činnost správní orgán ještě ospravedlňuje, svědčí o provázanosti zájmů. Když jsou LČR schopny takovýchto skutků, nelze se divit, že opakovaně dávají souhlas s tak kontroverzním projektem jako je VPCH, místo, aby v roli řádného hospodáře lesy (jako národní bohatství tvořící dle § 1 lesního zákona nenahraditelnou složku životního prostředí), chránily.

 

Jako další problém vidí Krušno v tom, jak se správní orgán vyrovnal se zněním § 13 odst , který řeší možnost udělení výjimky a to pouze na žádost vlastníka nebo ve veřejném zájmu.

To, že APB Plzeň není vlastníkem lesa je zcela jasné. Problémem zůstává udělení výjimky ve veřejném zájmu. Interpretaci, že pokud realizací záměru budou splněny podmínky  stanovené v §13 odst. 2 lesního zákona, je záměr ve veřejném zájmu, je nutno vyhodnotit jako účelovou. Zákon nemluví o převaze veřejného zájmu na realizaci záměru nad zájmem ochrany lesa. Zákon pouze říká "na žádost vlastníka nebo ve veřejném zájmu". To znamená, že správní orgán by měl vyhodnocovat,  je-li záměr sám o sobě ve veřejném zájmu, aby ho bylo možno umístit na PUPFL. Zde odkazujeme na rozhodnutí MMR č.j. 31036/2013-31-4 ze dne 13.2.2014, kde se na straně 5-6 říká: "Výstavba předmětné stavby nemůže být považována za

                                                              -3-

 

veřejný zájem vzhledem k tomu, že se jedná o záměr soukromé firmy realizované za účelem zisku."Takový záměr nemůže ze zákona být realizován na PUPFL.

Vyjádření k veřejnému zájmu na straně 12, odstavec 4, 5 a 6 je typickou ukázkou práce správního orgánu a je zcela zmatečné. Místo aby  posuzoval, je-li sám záměr ve veřejném zájmu a je možno ho umístit do lesa, popisuje naopak veřejný zájem na ochranu lesa o němž nikdo nepochybuje. Je to výsměch, když si uvědomíme, že v té době již dobře věděl, že předmětný les byl nezákonně zničen LČR a i kdyby to tito neprovedly, musel by to nezákonně provést investor, jinak by nebyl schopen záměr realizovat. Výstavbu větrných parků dnes odmítá (krom ekonomicky zainteresovaných), většina obyvatel napříč republikou a to především pro jejich nepatrný přínos ekologii, hrubé narušování krajinného rázu, výrazné zdražování el. energie, nutnosti zálohování klasickými zdroji atd. Užitek z těchto záměrů mají pouze investoři, široká veřejnost nikoli. Takže o jakém veřejném zájmu je tu řeč? Co se týče citované publikace Drobník Lesní zákon- komentář, jde o typickou ukázku práce správního orgánu. Co se mu hodí, to použije k obhajobě projektu, a pokud komentář dává za pravdu odpůrcům VTE, tak se s komentářem jaksi neztotožňuje. Krušno se naopak s tvrzením, že požadavek na odnětí je pak třeba vždy porovnat s územně plánovací dokumentací, která je závazným vodítkem pro budoucí využití území, stejně jako MMR, ztotožňuje. Kdyby to správní orgán učinil, dozvěděl by se, že  parcela 1144 v k.ú. Volyně je v ÚP Města Výsluní vedena jako lesní cesta a to již v r. 2006, kdy ÚP vznikl a že je možné její využití k hospodaření ve vlastních lesích. Realizace záměru toto zcela znemožní, takže ani z tohoto pohledu nemůže být veřejným zájmem. Proč by měla firma APB profitovat na úkor města Výsluní? Proč by dva jednotlivci měli profitovat na úkor všech občanů města Výsluní, jehož veřejným zájmem je hospodařit ve vlastních lesích v souladu s lesním zákonem? Výsměchem právu je i poslední věta na straně 12 pokračující na straně 13, kde orgán tvrdí, že kdyby nebyl záměr v souladu s ÚPD, nemohlo by být vedeno společné uzemní a stavební řízení. Opak je pravdou. Vedení společného řízení stavebním úřadem MMCH je další ukázkou klientelismu, neboť nesoulad záměru s ÚP Výsluní byl jedním z hlavních důvodů zrušení rozhodnutí o stavebním povolení  výše uvedeným rozhodnutím MMR, kde bylo i vedení společného řízení označeno jako nezákonné, a přestože investor nedostatky neodstranil, chomutovský stavební úřad nově projednává záměr ve společném řízení. Prakticky tím poškozuje i investora, který by měl v odděleném řízení o něco větší šanci. Zde by měl stavební úřad skutečně postupovat dle § 51 odst. 3 spr. řádu, ale dle § 94a odst. 1 věta poslední stavebního zákona.

Krušno trvána tom, že ani žadatel, ani správní orgán veřejný zájem neprokázal.

 

Dále namítáme zmatečné vedení řízení a spisové dokumentace:

Namítáme souběžné vedení tří řízení ve stejné věci a to řízení pod č.j.: MMCH/128639/2014, které bylo zahájeno dne 28.11.2014 přijetím došlé žádosti (je v obsahu spisu vedena pod poř.č.1), řízení pod č.j.:MMCH/128243/2014  a řízení pod č.j.:MMCH/128359/2014. Tuto  překážku listispendence se sice smažil zhojit tím, že řízení pod č.j: MMCH/128243/2014 dne 8.12.14 zastavil a rovněž řízení pod č.j: MMCH/128359/2014 zastavil dne 15.12.2014. Dle zákona byl ale povinen zastavit řízení, která byla zahájena později, nikoli naopak.

 

V obsahu spisu uvedená žádost pod poř. č. 1 má 112 stran příloh, která nejsou řádně označeny buď číslem jednacím, nebo pořadovým číslem a ani další přílohy spisu nejsou řádně evidovány, což jednak ztěžuje orientaci v tomto a dále umožňuje libovolnou manipulaci se spisem.

Doručené podání pod.č.j: MMCH/136156/2014 z 18.12.14 má pořadové číslo 25, když pak doklad z 30.3.15 má pořadové číslo 24!

Dne 22.1.15 bylo doručeno podání pod č.j. MMCH/07610/2015 jež upřesňuje podání žadatele ze dne 18.12.2015!

Správní orgán dne 30.3.15 oznámil účastníkům  řízení ukončení dokazování  pod č.j. MMCH/25519/2015- doklad s tímto č.j. není součástí spisu!

 

                                                                      -4-

 

Toto je jen malá ukázka toho jak je řízení správním orgánem vedeno, spisový materiál je tak nepřehledný, což ztěžuje orientaci účastníkům řízení a je tak porušována rovnost účastníků ve prospěch investora.

 

 

 

Konkrétní námitky :

 

Žadatel se ani v opakovaném podání  žádosti  nevypořádal se všemi podmínkami, které mu ukládá vyhláška 77/1996 Sb. v § 1 písmeno a-k.

 

ad a)vyhl 77/1996

Ani  vlastní žádost, ani Technická zpráva  neobsahují "podrobné zdůvodnění požadavku" tak jak je uloženo. Pouhé konstatování, že žádají o výjimku z důvodu pokládky kabelové trasy ke svedení výkonu z obnovitelných zdrojů, neobstojí. To je konstatování, nikoli odůvodnění, které by mělo obsahovat údaje o tom, proč je tato trasa vedena zrovna takto cennou lesní lokalitou, proč není možné jiné řešení s menším dopadem na přírodní bohatství (např. větší využití ochranného pásma VVN jak ukládá závazné stanovisko), kterým lesy ze zákona jsou, proč je trasu nutno vést ochranným pásmem přírodní památky břízy ojcovské, proč je nutné výjimkou omezit práva ostatních účastníku řízení a vlastníků okolních pozemků, proč je lesní pozemek obětován ve prospěch soukromého byznysu a nikoli v souladu s lesním zákonem a pod. Nic takového ani žádost ani technická zpráva neobsahuje.

 

ad b) vyhl. 77/1996

Tato část § 1 vyžaduje údaje o rozsahu pozemků dle způsobu záboru. Žadatel uvedl pouze  údaje o dočasně odnímaných pozemcích, ale přesto, že je zřejmé, že tyto pozemky budou trvale omezeny, tak v "souladu s právním názorem " prvo i druhoinstačního orgánu o trvalé omezení ani nepožádal.  Krušno se s tímto názorem i nadále neztotožňuje, jde o příklad, kdy se zákony přizpůsobují požadavku vlivného investora.

Správní orgán směšuje dvě věci, které v žádném případě nenavozují bezpředmětnost řízení o trvalém omezení PUPFL. Ochranné pásmo  podzemního vedení dle energetického zákona stanoví podmínky, jejichž účelem je ochrana  tohoto prvku elektrizační soustavy. Pokud je toto vedení vč. jeho ochranného pásma umístěno  na  PUPFL, je nutné žádat o výjimky dle lesního zákona, který chrání naopak tyto pozemky. Lesy jako VKP ( významný krajinný prvek) požívá také ochrany dle zákona  114/1992 Sb.(§4 odst. 2) a umístění stavby do tohoto VKP pak vyžaduje závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto bylo vydáno a je zřejmé, že podmínky ochranného pásma a podmínky vydané v závazném stanovisku v tomto případě spolu kolidují a tudíž nelze výjimku naopak udělit. (např. podmínka, že výkop pro uložení kabelu nebude veden blíže jak 2,5 m od paty  stromů, ochranné pásmo lesa   apod.)  Z toho jasně vyplývá, že obsah trvalého omezení části pozemků  žádaného žadatelem a ochranného pásma podzemního vedení elektrické energie dle § 46 odst. 10 energetického zákona   není shodný ! Rozhodnutí o umístění stavby nemusí být automaticky povolením trvalého omezení PUPFL.

 

ad e) vyhl 77/1996

V žádosti  investora i nadále absentují údaje lesního hospodářského plánu. V §1 písmeno e) vyhl. 77/1996 Sb. jsou jednoznačně tyto údaje požadovány. Údaje jasně vymezuje vyhláška MZe č. 84/1996 Sb v § 2 a §3 písmeno a-j): Textová část hospodářského plánu má obsahuhovat:

  1. všeobecné údaje, zejména identifikaci vlastníka lesa, základní údaje o zpracovateli plánů, platnost a návaznost na předchozí plány, administrativně správní příslušnost celku a orientační mapku

     

                                                                      -5-

 

 

b) zhodnocení přírodních poměrů, zejména příslušnost k přírodním lesním oblastem a přehled souborů lesních typů a jejich zastoupení; k tomu se využívají údaje z oblastních plánů rozvoje lesa (§ 23 lesního zákona)

c) zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření

d) údaje vycházející z oblastního plánu rozvoje lesů, zejména přehled vyhlášených kategorií lesů a omezení z toho plynoucích

e) definování hospodářských cílů vlastníka lesů a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu

f) rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, vycházející z hospodářského záměru vlastníka lesa, základních hospodářských doporučení dle hospodářských souborů,2) z rámcového vymezení hospodářských souborů3) a z oblastních plánů rozvoje lesa; rámcové směrnice obsahují základní hospodářská doporučení,4) údaje o počátku obnovy, doporučených způsobech obnovy a výchovy a dobu zajištění kultur,

g) výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu

h) závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky,

i) technickou zprávu s údaji o metodickém postupu zpracování plánu, pokud postup nevyplývá přímo z lesního zákona, nebo z této vyhlášky

j) přílohy, které tvoří kopie protokolů, rozhodnutí (např. o kategorizaci lesů) a zápisů z jednání vztahujících se k vyhotovení plánu.

Tyto údaje znalecký posudek č 323/13/2014 všechny neobsahuje.  Znalecký posudek  i vyjádření vlastníka obsahují pouze zařazení porostů do hospodářských souborů a kategorií lesa. Např. tvrzení správního orgánu, že v místě výkopu např. na parcele 1118 k.ú. Volyně u Výsluní se nenachází žádný lesní porost je irelevantní, neboť dle přiložených znaleckých posudků prof. Ing. Oldřicha Mauera DRSc a Ing. Nechanického  jsou výkopem   takového rozsahu ohroženy lesní porosty až do vzdálenosti 12m od tohoto.

 

 ad h) vyhl. 77/1996

Rovněž absence plánu rekultivace je jednoznačně  porušením vyhl. 77/1996 Sb. Obhajoba správního orgánu, že není nezbytný, protože pozemek bude uveden do původního stavu dle zákona o lesích, neobstojí. Vzhledem k poměrně tvrdým podmínkám pro realizaci záměru uvedených ve výroku č. 3 rozhodnutí, v závazném stanovisku MMCH/13077,13084/2012 a vyjádření znalců, Ing Nechanického  a prof. Mauera, které jsou často s provedením záměru v kolizi, plán rekultivace umožní jak správnímu orgánu, tak účastníkům řízení objektivněji

posoudit, je-li záměr a jeho provedení možno realizovat v souladu se zákonem. Již z rozsáhlých "výpočtů" správního orgánu je jasné, že záměr nemůže dostát podmínek výše uvedeného závazného stanoviska .To praví, že výkopek bude ukládán pouze  po stranách výkopu...

Uložit výkopek a to ještě provedený ručně ve formě ideálního hranolu do výše 1,86 m je holý nesmysl.  Deponování na jiných PUPFL závazné stanovisko zapovídá a navíc by to vyžadovalo

použití těžké techniky (nákladních aut) což opět zapovídají podmínky. Navíc není reálné nakládat  těžká nákladní auta, která zvládnou terén, ručně. Opakovaným nakládání, skládáním a přemísťováním výkopku pak dojde k porušení podmínky rozhodnutí pod písmenem i), která ukládá, že zásyp zachová vrstvení, které bylo před započetím výkopu.  V posudku Prof Mauera na str. 3 se uvádí : " Všechna dřeviny se vždy snaží svými kořeny  obsadit tu část půdního prostoru, kde je nejvíce živin a vody a je nejmenší konkurence mezi jednotlivými  stromy. Touto částí je právě nezpevněná cesta. Větší část kořenů okrajových stromů je proto soustředěna do cesty. " Z posudků obou výše uvedených znalců dále vyplývá, že k poškození přilehlé porostní stěny k výkopu nedojde jen při výkopu samém, ale i při rekultivaci dotčeného pozemku                (nevhodné vrstvení zásypové zeminy, neodborná sanace poškozených kořenových systémů, nevhodné hutnění zásypové zeminy, drenážní efekt výkopu, vliv počasí, pojezdy techniky, uložení výkopové horniny apod.)

                                                                      -6-

 

Rovněž  z poměrně tvrdých podmínek provedení stavby (jak  bylo uvedeno výše)  ze strany správního orgánu, znalců a vlastníka pozemku vyplývá, že plán rekultivace je nezbytný. Měl by obsahovat  způsob provedení rekultivace, časový harmonogram rekultivace, mapový zákres deponií, ( zde nejsou povoleny), použitou techniku, opatření pro případ havárií, opatření proti pomnožení rumištních invazivních rostlin atd. Nezbytnost vyplývá i z návrhu rekultivace tak, jak je zakotvený v §2  a 4 vyhl. 77/1996 Sb.

 

 

ad i) vyhl 77/1996

Dále trváme na tom, že žadatel nesplnil podmínku náležitostí žádosti dle vyhl. č.:77/1996 Sb odst 1 písmeno i) a to že ke dni žádosti neměl územní rozhodnutí v právní moci. Argumentace  správního orgánu, že žadatel tuto podmínku splnil, protože je ve věci vedeno společné uzemní a stavební řízení neobstojí, neboť v době vydání rozhodnutí je vedeno řízení  jednoznačně v rozporu se zákonem, a to pk s § 78 odst. 3) stavebního zákona který říká:

 Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle § 94a, jsou-li podmínky v

území jednoznačné. To že tomu tak není, vyjádřilo jak Krušno ve svém odvolání,  tak MMR, když rozkladem ministra č.j: 31036/2013 - 31 - 4 ze dne 13.2.2014, kdy rozhodnutí MMCH č.j.

MMCH/78419/2012 o udělení stavebního povolení pro I. etapu VPCH zrušilo a rovněž zrušilo rozhodnutí KÚÚK č.j. 454/UPS/2012-3 o odvolání a věc vrátilo prvoinstančnínu orgánu k novému projednání. Stran spojení územního a stavebního řízení MMR uvedlo:

Dále, nad výčet uvedený ministerstvem, je třeba rozhodnutí stavebního úřadu vytknout také následující vady:

- spojení územního a stavebního řízení bylo stavebním úřadem zcela nedostatečně odůvodněno a jeho rozhodnutí je proto v této části nepřezkoumatelné. V usneseni stavebního úřadu o spojeni řízení č.j. MMCH/58240/2012 ze dne 23.5.2012 je v odůvodnění uvedeno pouze že "vzhledem k tomu, že podmínky umístění stavby v daném území jsou jednoznačné, neshledal důvod, pro který by nemělo být vyhověno žádosti o spojení územního a stavebního řízení'. V rozhodnutí o umístění a povolení stavby ze dne 27.7.2012 je dále uvedeno" Vzhledem k vydaným rozhodnutím dotčených orgánů lze dovodit, že podmínky umístění stavby v lokalitě jsou dané a stavba je ve vztahu k podmínkám v území jednoznačně vymezena. K využití spojení řízení směřuje i obecná zásada zakotvená ve správním řádu v § 6 odst. 2, dle kterého správní orgán postupuje tak aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady."

Podmínky pro umístěni stavby nelze považovat za jednoznačné. Stavební úřad se vůbec nezabýval skutečností, že v platném územním plánu města Výsluní je uvedeno, že umístění generátorů bude mimo jiné respektovat ochranné pásmo lesa podle zákona Č. 289/1995 Sb. V daném případě ovšem předmětná stavba do ochranného pásma lesa zasahuje a tudíž není v souladu s územním plánem (a to i přes souhlas příslušného dotčeného orgánu státní správy lesů). Dále ve vymezení funkčních ploch je u ploch označených VE - Plochy pro větrné generátory elektrického proudu uvedena charakteristiky přípustného využití "větrné generátory elektrického proudu s pouze nezbytnou infrastrukturou, nezastavěné plochy využité na TTP´ (pozn. TTP jsou trvalé travní porosty). Dále v Zásadách pro využití ploch pro větrné generátory elektrického proudu územní plán uvádí že:“ Na plochách pro větrné generátory elektrického proudu nesmějí být zřizovány žádné stavební objekty, jejichž účel přímo nesouvisí s výrobou elektrické energie pomocí větru. Nepřipouští se ani stavba objektů s touto činností souvisejících, pokud je možno funkce, k nimž byly tyto objekty určeny, vykonávat mimo plochu určenou pro větrné generátory elektrického proudu". V případě umístění předmětné stavby, obsahující také dvě trafostanice (přičemž trafostanice označená TR1 je umisťována do jedné z těchto ploch), je ovšem sporné zda se jedná o nezbytnou infrastrukturu, stejně jako možnost umístění trafostanice mimo plochu označenou VE - Plochy pro větrné generátory elektrického proudu. S těmito skutečnostmi se stavební úřad nijak nezabýval (a to i přes opakované námitky účastníků řízení, včetně samotného města Výsluní), tedy rozhodl v rozporu se základními

                                                        

 

       -7-

 

zásadami správního řízení, když vydal rozhodnutí, aniž by zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

- dalším rozporem obsaženým ve spisu je celková výška větrné elektrárny LH 13. Územní plán města Výsluní v části označené jako Zásady pro využití ploch pro větrné generátory elektrického proudu v podmínce označené ZE4 připouští existenci větrných generátorů elektrického proudu do celkové výšky maximálně 135 metrů. Z katalogového listu větrné elektrárny typu VESTAS V90 - 1,8/2,0 MW vyplývá, že průměr rotoru činl 90 metrů a výška věže 80,95,105 nebo 125 m. Z výkresu označeného „Návrh stavby - věž VE" výška použité věže není zřejmá. V části Dokumentace pro sloučené územní řízení a stavební povolení, zpracované dne 18.4.2012 autorizovaným inženýrem Ing. Jaroslavem Boříkem (ČKAIT 0201093), označené jako Požárně bezpečnostní řešení, zpracované zodpovědným projektantem Miroslavem Přibkem, je na straně 2 uvedena výška věže 105 metrů. Z toho vyplývá, že v součtu s poloměrem rotoru (45 metrů) bude celková výška větrné elektrárny činit 150 metrů a je tedy v rozporu s územním plánem Města Výsluní, který umožňuje maximální výšku -135 metrů.

- rozhodnuti stavebního úřadu je také vnitřně rozporné, když v části týkající se umístění stavby je předmětná stavba umisťována jako dočasná na dobu 25 let, ale v části týkající se povolení předmětné stavby, již jako dočasná povolována není, čímž by se stala stavbou trvalou (protože územní rozhodnutí je konzumováno rozhodnutím o povolení stavby). Tuto vadu rozhodnuti stavebního úřadu nezjistil v rámci odvolacího krajský úřad, ani v rámci přezkumného řízeni ministerstvo (a to i přes existenci odvolací námitky týkající se nekonkrétnosti podmínky pro umístění stavby č. 3, která se zabývá právě dočasností stavby a jejím následném odstranění).

- v rámci vypořádání připomínky občanského sdružení Krušno týkající se platnosti Posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), je třeba uvést, že stavební úřad tuto připomínku vypořádal na straně 12 svého rozhodnutí, ale skutečnosti zde uvedené není možné ověřit, protože obsahem správního spisu nejsou příslušné dokumenty dokazující plynutí dvouleté lhůty. Vypořádání této připomínky ze strany stavebního úřadu tak nemá oporu v předloženém správním spisu.

Konec citace.

Z výše uvedeného nade vší pochybnost vyplývá, že v novém projednání měl stavební úřad MMCH striktně postupovat dle §94a odst. 1 věta poslední, kdy měl rozhodnout o vyloučení stavby ze společného řízení a přerušit stavební řízení do doby nabytí právní moci územního rozhodnutí.

To však stavební úřad MMCH neudělal, znovu zahájil nové projednání  jako společné tzn. v rozporu se zákonem a rozhodnutím MMR, proto nelze podmínku ve vyhlášce č.77/1996 §1 písmeno i) žadateli uznat a i nadále trváme na tom, že žadatel je povinen k žádosti dodat uzemní rozhodnutí v právní moci. Řízení navazující na nezákonné rozhodnutí jsou ze zákona automaticky neplatná.

 

Rovněž závazné stanovisko vydané dne 9.2.2012 pod č.j. MMCH/13077,13084/2012 nelze použít k deklarování splnění podmínky uvedené v § 1 písmeno i, neboť pro současnou žádost je vydáno v rozporu se zákonem. I toto stanovisko je vydáno pro záměr "Větrný park Chomutov     ( MZP 028 ) a ne pro" Větrný park Chomutov - změna záměru " ( MZP 424) .Toto stanovisko bylo navíc vydáno v rozporu se zákonem i proto, že  jak je uvedeno  v prvním odstavci odůvonění  na str. 3  došlo v rozporu s § 83 odst. 4 zákona 114/1992  ke spojení  dvou žádostí žadatele ( t.j. žádosti o aktualizaci  závazného stanoviska č.j. OSÚaŽP/Ž/546,547/09 a žádosti o zásah do KP-lesa ze dne 1.2.2012 a bylo vydáno společné závazné stanovisko.

Zákon však v § 83 odst. 4 říká:

(4) Nevylučuje-li to povaha věci nebo nebrání-li tomu důležitý zájem některého z účastníků řízení,  může orgán ochrany přírody spojit různá řízení podle tohoto zákona a vydat žadateli nebo osobě, jíž má být uložena povinnost, několik rozhodnutí společně.

 

                                                           

 

      -8-

 

Protože se řada právoplatných účastníků řízení proti realizaci záměru "VPCH – I. etapa odvolalo (město Výsluní, Spolek Krušno, spolek Meluzína atd. ) lze dovodit, že spojení bránil důležitý zájem účastníků řízení. Jen proto, že závazné stanovisko není rozhodnutím ve smyslu zákona, nebylo možno jej účastníky napadnout. Navíc stanovisko bylo bez jakýchkoli pochybností vydáno pro jiný záměr, než pro který bylo vydáno toto rozhodnutí.

 

Z výše uvedených důvodů zcela jednoznačně vyplývá, že žádost neobsahuje všechny náležitosti dle vyhlášky 77/1996 §1 a tudíž v řízení nelze pokračovat.

 

 Jak jsme uvedli výše, nezákonným vykácením dřevin na parcele 1144 Volyně u Výsluní došlo těžebními pracemi ke zničení geodetického vytyčení této parcely, které nechal provést jak investor, tak město Výsluní a tím je znemožněno účastníkům řízení objektivně posoudit jak splnění podmínek rozhodnutí, tak způsobené škody na pozemcích jiných vlastníků, tak i dotčení

přiléhajících botanických lokalit B14 a B15 s chráněnými druhy rostlin. Správní orgán, místo aby učinil za dost žádosti Krušna a Města Výsluní a nařídil viníkovi (LČR) značení obnovit a umožnit tak objektivní posouzení záměru, tohoto naopak  hájí a uchyluje se k velmi nepřesnému měření pravítkem na mapě a exaktní měření nahrazuje odhadem.

 

 

 

Není pak divu, že v úseku parcely č. 1144 Volyně u Výsluní pro jednoduché vedení 110kV povolil odnětí PUPFL v šíří 3m i když jeho šíře je v jedné části pouze  2,8, jak dokazuje zaměření firmy Geodetické práce ze dne 21.4.2015 provedené Ing. Martinou Veselou. (viz příloha). Tvrzení spr. Orgánu, že nejmenší šíře parcely 1144 je 3,22 m na straně 36 odstavec 2, je zjevně nepravdivé a k vypořádání námitky tudíž nepoužitelné.

 

Pro úsek společného kabelového vedení 22kVa110kV na parcele č.1144 vede správní orgán již druhé řízení ve stejné věci  v rozporu se správním řádem, což uvádí sám správní orgán na str. 10 odst. 4.

 

Dále nebylo doloženo, že nebudou záměrem dotčeny přilehlé botanické lokality B14 aB15 s chráněnými druh rostlin, i když bylo správním orgánu ústně přislíbeno,že tuto věc projedná s Mgr. Rothanzlem z odboru životního prostředí KÚÚK. To zjevně neudělal i když je tak povinen dle §6 odst. 2 věta 3. a místo toho podsouvá Krušnu, že si lokality plete s biokoridory LBK 14 a LBC 15, které do lokality nezasahují.

 

Dále namítáme  neaktuálnost technické zprávy.

Tato zpráva v rozsahu 70ti stran je součástí balíku 112 stran nijak nečíslovaných a řádně nezaevidovaných příloh. Vzhledem k tomu, že s takto vedenou technickou zprávou lze neprůkazně manipulovat, nelze jí jako důkaz  přijmout.

Navíc zpráva obsahuje podstatné chyby. Např. na str. 30 je uváděno , že kabely jsou vedené v ose lesní cest a budou chráněny proti poškození způsobené pojezdem techniky do 35tun a možnému poškození vlečením kmenů po zemi a na stejné straně je řez kabelovou trasou kde vedení 110kV je zobrazeno jako zdvojené uložené excentricky.Orgán správy lesů dodržení podmínek technické zprávy po investorovi nevyžaduje a dobře ví proč. Dostal by se totiž do kolize jak s energetickým zákonem, který stanovuje nosnost pozemků nad kabely do 6ti tun, a to by znemožnilo hospodaření v lesních porostech městu Výsluní, tak i hospodaření zemědělcům, tak i se závazným stanoviskem a posudky znalců, které takové zhutnění cesty zapovídají. Nevyžaduje ani doložení aktualizované technické, zprávy, kdy by byly uvedeny parametry a způsob provedení jím samým nařízených metod horizontálního vrtání či protlaku.

 

                                                                -9-

 

 

Alibistické  tvrzení, že těmito metodami nebude PUPFL dotčen, protože se to provádí pod povrchem  neobstojí, protože při takovémto rozsahu je nutno použít techniku, jejíž doprava na místo, založení do startovacích jam a vytváření cílových jam může poškodit PUPFL více než samotný výkop, který ovšem v určitých místech trasy není realizovatelný a tudíž by měla být žádost o odnětí zamítnuta a ne hledat způsob jak platné zákony obejít, o což se správní orgán nepokrytě snaží. Krušno trvá na tom, že doložení technické proveditelnosti je v tomto nutností a je i nutné, k použití nových technologií vyjádření AOPK, tak jak je uvedeno v jejich vyjádřeních k záměru. Pokud orgán správy lesů nepovažuje za nutné, aby žadatel doložil technické parametry  protlaku či horizontálního vrtání, protože tyto metody nařídil sám, je povinen vzhledem k  dotčení PUPFL  tyto zajistit sám, například přizváním znalce, tak jak to nařizuje správní řád v

§56.

 

Dále namítáme absenci vytyčení pozemků č. 359 a 424 k.ú.Volyně, neboť bez toho není možné posoudit,  zda se nachází v ochranném pásmu VVN, jak ukládá závazné stanovisko. Ačkoliv se k PUPFL I. etapy konaly 3 ohledání na místě, ani při jednom nebyly pozemky řádně vytyčeny, což je nezákonný zásah do práv účastníků řízení, jelikož jim to brání se k věci, objektivně vyjádřit.

Údaje o přesném vedení kabeláže ve vztahu k ochrannému pásmu VVN chyběly ve spise i po

"Vyrozumění o skončeném dokazování " ze dne 12.11.2015 č.j. MMCH/113645/2015 spis. zn. : MMCH/128639/2014. Orgán správy lesů doložil požadované údaje až do přílohy vydaného rozhodnutí, čímž znemožnil Krušku včas podat námitku, to znamená, úmyslně jednal v rozporu se správním řádem a porušil i rovnost účastníků.To samo zakládá důvod ke zrušení rozhodnutí

 

 

Z výše uvedených důvodů Krušno žádá, aby napadené rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu bylo zrušeno, především pak pro nezákonnost,  zmatečnost a nepřezkoumatelnost, jakož i pro porušování práv a rovnosti účastníku řízení.

 

 

 

 

za spolek Krušno:                  předseda spolku:             MUDr. Finda Miroslav

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář