Jdi na obsah Jdi na menu
 


Připomínky k doplněné dokumentaci EIA záměru Větrný park Rusová

21. 3. 2013

 

-                                        Občanské sdružení Krušno
                                člen sdružení  Unie pro krajinu
                                                Výsluní 147   IČO: 22854428
 
Krajský úřad Ústeckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Velká Hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
 
K č.j..:1153/ZPZ/2012/558-dopl.
Dne 10.3.2013
 
Věc: Připomínky k doplněné dokumentaci EIA záměru Větrný park Rusová ULK558
 
OS Krušno,( dále jen OS) musí konstatovat, že doplněk dokumentace  není ničím jiným, než kopírováním již napsaného, pan Motl se již ani nenamáhá nově vypořádávat připomínky v plném rozsahu, účelově je vytrhává naprosto z konceptu a to nejen u nás OS, ale i u ostatních připomínkujících.
OS podalo dne 12.5.12 řadu naprosto konkrétních připomínek, dokonce v řadě případů shodných s připomínkami KHS, ČIZP a dalších , jejichž vypořádání se nelíbilo ani zpracovateli posudku Ing. Cetlovi. Tento pán Motl si je tak jistý, že politickou cestou zkorumpovaných úředníků , kamarádů- politiků a kmotrů dojde k realizaci jím posuzovaných záměrů , že se ani nesnaží námitky relevantně vypořádat, manipuluje s jejich obsahem, namítající se snaží zesměšňovat ohánějíc se názory jím vybraných odborníků jako názory jedinými správnými. Názory jiných, jím nevybraných odborníků se raději nezaobírá – např. RNDr Bílka, Mgr. Kopečkové, poslední názory prof. Skleničky a dalších. Odpůrce prostě neuznává, jsme alespoň rádi, že nás chápe.
 
Příklady jeho vypořádávání:
Námitka: A: procesní pochybení
 1)Přestože OS pravidelně podává v souladu se zákonem žádosti na zájmové úřady o vyrozumívání o všech zahajovaných řízeních, kde je dotčen veřejný zájem ochrany přírody , KÚÚK , odbor životního prostředí opět tuto žádost nerespektoval a OS Krušno neinformoval. Vysvětlení Ing. Marečkem, že to není nutné , protože se může vyjádřit každý je obsoletní a popírá zákonnou normu, dle které je to povinností ! Další vysvětlení, že to prostě nestíhají také neobstojí . Pokud úředník na své povinnosti nestačí, nemůže to být důvodem k porušování zákona ! Je zajímavé, že na obsílání OS jinými, méně důležitými řízeními si čas najdou.
 
2) Přestože některé osady města Výsluní jsou od záměru v menší vzdálenosti než obce vyjmenované v dokumentaci a oznámení o rozeslání dokumentace, město Výsluní jako dotčené nebylo akceptováno.
( Volyně 2,97 km, Třebíška 4,51 km, Kryštofovy Hamry 5,49 km, Měděnec 3,58 km, Domašín 3,39 km)
Proto je velmi zajímavé, že např. v hlukové studii jsou objekty města Výsluní zahrnuty. Na otázku , kdo je zodpovědný při určování dotčených obcí nám bylo Ing. Marečkem sděleno, že zpracovatel dokumentace. Ve světle této informace je nutno zpracovatele dokumentace označit jako podjatého a žádáme, aby dokumentace byla stažena a přepracována s městem Výsluní jako dotčeným. Neobeslání Města Výsluní dokumentací znemožnilo více jak 200 obyvatelům se k dokumentaci vyjádřit jednak proto, že to nemohlo být zveřejněno na úřední desce města, jednak proto, že dokumentace v papírové formě nebyla k dispozici a ne všichni disponují internetem. Argumentace Ing. Marečka, že se musí starat sami, neobstojí, pak bychom nepotřebovali úřady, které nám mají sloužit.
 
Vypořádání:
 
6.1) Procesní pochybení - podávají poměrně rozsáhlý soubor připomínek, který v podstatě ani nemá charakter připomínek, ale spíše požadavků a projevů nesouhlasů se závěry zpracovatele či zpracovatelů jednotlivých posudků, dále upozorňují na výběr dotčených obcí.
 
                                                                    -2-
 
Se zástupci OS Krušno jsme se již na mnohých veřejných projednáváních ostatních záměrů v lokalitě setkali. Je nám dobře znám jejich zamítavý postoj a jejich zásadní nesouhlas výstavbou jakéhokoliv ze záměrů plánovaných v této lokalitě. Jakkoliv jejich postoj ale chápeme a respektujeme, je nutno konstatovat, že z hlediska posouzení vlivů záměru na ŽP je postupováno v souladu s platnými zákonnými normami a předpisy.
Výčet dotčených územně samosprávných celku závisí na vzdálenosti jednotlivých katastrálních území od popisovaného záměru.
 
Námitka:
B : Obecné námitky
- jako obvykle se autor rozsáhlé a mnohdy zcela nepřehledné dokumentace křečovitě snaží prosadit záměr svého chlebodárce a naprosto ignoruje varovné signály ze zemí, které mají s provozem velkých parků mnohem větší zkušenosti a začínají převažovat negativní i když většinou tyto země mají mnohem výhodnější podmínky pro provoz VTE než ČR. ( Irsko, Skotsko, Dánsko, USA a další ). Že největší rozmach větrné energetiky je t.č. v Číně nepřekvapuje, tam má život a zdraví člověka nulovou hodnotu.
Dánsko , které má v provozu 6000 turbín a pokrývá jimi 19% spotřeby el. energie si nemohli vzhledem k neefektivitě a nestabilitě těchto zdrojů dovolit zavřít ani jednu z komerčních elektráren ( OS tvrdí stále). Norové upozorňují na vysoké provozní náklady. Británie zmapovala, že ceny nemovitostí v blízkosti VTE klesly natolik, že se staly neprodejnými a vlastníci je opustili. ( zde náš zpracovatel již připouští výkup – OKB č 27 !! ) . Nová studie založena na sběru dat od Texasu po Dánsku ukazuje, že často dotovaná výstavba VTE nemá nejen potřebný energetický, ale ani ekologický přínos:
 1) mají nízkou efektivitu – zde autorem uváděných 28,3 % je naprostý nesmysl a uráží naší inteligenci.
                                          Přestože jde o stejný typ ( Vestas 90 ) , autor v předchozích posudcích uváděl
                                           15-18%, po naší kritice upravil v dalších posudcích na 25% nyní dokonce 28.
 Co dodat, tato manipulace s daty navzdory zkušenostem v jiných zemích, je pro tohoto zpracovatele typická.
 
Vypořádání:
 
6.2) Obecné námitky - nízká efektivita,
V námitce je argumentováno „účinností“ VTE, kdy je konstatováno, že tato je nízká. Z kontextu však plyne zcela evidentně, že podavatelé námitek zaměňují účinnost s tzv. kapacitním faktorem, neboť účinnost ve vztahu k VTE má jako parametr smysl zcela jiný – jde o to, jak účinně VTE jako stroj přemění kinetickou energii obsaženou v pohybující se vzdušné mase na energii elektrickou.  
Jasná manipulace- efektivita není účinnost a toto slovo v námitce není. Zbytek námitky je ignorován.
 
Námitka:
2) Nadměrně zatěžují krajinu - zde se autor opravdu vytáhl. Přestože připouští „ jisté narušení krajinného rázu“, v MKR Rusová dokonce středně významné , okamžitě to diskredituje tím, že záměr je situován do oblasti, kde došlo k narušení KR stávajícími VTE v přísečnické enklávě a tento záměr narušení pouze nepatrně zvýrazní. Zde jeho podjatost hraničí s nehorázností. Vždyť právě on byl autorem dokumentace , která tuto výstavbu a devastaci KR v této oblasti umožnila ( viz ULK 045 a ULK 023 ) . A zřejmě tak bude i nadále pokračovat v dalších záměrech dokud nedojde k úplné degradaci
krajiny a i ke změně využívání. Bude těžké zemědělsky obhospodařovat louky hustě poseté VTE technikou určenou pro velkoplošné obhospodařování, louky budou rozsáhlou stavební činností zapleveleny ruderálními druhy plevelných rostlin . Turistické využití krajiny bude vhledem degradaci krajiny minimální.
 
6.3) - nadměrné zatížení krajiny,
Tato námitka se opakuje, zpracovatel posouzení krajinného rázu postupoval dle platných metodik. Ostatní viz výše (reakce Obsta, příloha P.1.).
 
 
                                                                       3
 
Nevypořádáno, námitka obsahuje kritiku jeho podílu na narušení KR současnými VTE, na což se v dalších případech odvolává. Je jedno jestli další znehodnocení KR nazveme pouze zvýrazněním vlivu nebo dalším příspěvkem k narušení KR. Trváme na tom, že KR bude narušen k a ž d ý m dalším
záměrem a to kumulativně- dojde k naprosté industrializaci této unikátní části Krušných hor. To je jasné každému blbci.
 
Námitka:
3) přímo negativně ovlivňují faunu – od r 2006 kdy došlo ke spuštění VTE v přísečnické enklávě , došlo k dramatickému poklesu populace tetřívka . Dnes autor tvrdí, zaštítěn znaleckým posudkem, že předmět ochrany nebude dotčen , neboť je dostatečně daleko od záměru. Opak je pravdou, daleko od plánovaného záměru je díky rušení záměrem stávajících VTE . Dle terénních průzkumů před r. 2006 se předmět ochrany vyskytoval i v této lokalitě a byl vytlačen. Když budeme takto pokračovat, postaráme se spolehlivě o vyhynutí některých druhů . Výše uvedené se týká i dalších ohrožených druhů ( zmije, chřástal, a další.
Vypořádání:
V celé lokalitě probíhal před samotnou výstavbou, ale i probíhá při provozu podrobný přírodovědný průzkum v souladu s posouzením celého záměru na faunu a floru. Tento průzkum probíhal již od roku 2002 do roku 2004. Tento průzkum byl následně doplněn na základě rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j.3796/ZPZ/04/ZD-057 ze dne 16.6.2004 o průzkum v letech 2005 – 2006. Následně je naplánován monitoring, který je stanoven na dobu 5 let provozu v období 2009 až 2013 a je zaměřen na vyhodnocení vlivu provozovaných větrných elektráren na táhnoucí druhy ptáků, na hnízdící populace ptáků v dané lokalitě a na letouny.
Metodika a rozsah monitoringu je dán umístěním jednotlivých VTE, je dodržováno pravidlo, že zkoumaná plocha ve vazbě na jednotlivé VTE má zaujímat nejméně 150 ha, nebo by měla mít poloměr desetinásobku výšky stožáru.
Následný zoologický průzkum za roky 2009 – 2011, má tyto závěry:
v širším sledovaném území bylo v roce 2011 zjištěno úspěšné vyhnízdění dalšího zvláště chráněného druhu, krahujce obecného.
Zatím lze konstatovat, že početnost hnízdících populací ptáků v celé lokalitě a to včetně chřástala polního a křepelky polní zůstává stabilní. U chřástala polního zůstává zatím populace téměř na úrovni z let před výstavbou, ale u hnízdních okrsků došlo k výraznějšímu posunu od samotných elektráren do navazujících niv kolem malých vodních toků.
V roce 2009 nebyl zjištěn žádný úhyn netopýrů, v roce 2010 byly nalezeny 2 mrtvé exempláře v lokalitě, která je poblíž vrchu Mědník, kde je ve starých důlních štolách významné zimoviště.
V roce 2011 byly zjištěny stejné druhy netopýrů jako v předchozích letech v identických lokalitách a nebyl nalezen žádný usmrcený exemplář.
Nevypořádává konkrétní připomínku, jeho tvrzení je v rozporu s odbornými pracemi Bílka, Kopečkové, ale i Bejčka. Jedná se u účelovou manipulaci. Žádali jsme o možnost účasti na biologických průzkumech- nebylo nám umožněno.
Námitka :
4) Velké větrné parky dle poslední rozsáhlé studie ukazují, že VTE přímo přispívají ke změně klimatu !
Promíchávají v noci studený a teplý vzduch nad povrchem země¨, což vytváří tepelné ostrovy, které ovlivňují formování srážkových mraků a vzdušných proudů a tedy i změnu v přísunu vláhy do určité oblasti. To může mít fatální dopady na vegetaci a živočichy . ( mokřady, traviny, rašeliniště ) . Přestože jde o data sbíraná od r 2003 na rozsáhlých územích i s využitím satelitní techniky bude našimi „odborníky „ jistě bagatelizováno.
 
Vypořádání :
 
6.5) – konstatují, že velké větrné parky přispívají ke změně klimatu,
S touto připomínkou se zpracovatel tohoto doplňku neztotožňuje, není podložena, jedná se čistě o obnovitelný zdroj energie s nulovou produkcí CO2 (nevyužíváspalovací proces), neohrožující exhaláty zdraví obyvatelstva, má nulovou produkci SO2, prachu a popílku, pro jeho provoz není potřebná voda a odkalovací nádrž, neprodukuje jaderný odpad.
                                                                          -4-
 
 
Jediná moderní VTE o jmenovitém výkonu 2 MW ročně vyrobí v průměru 4 430 MWh elektřiny, což představuje roční spotřebu 1265 domácností, tj. asi 3200 osob. VTE v ČR v roce 2008 vyrobily 244 GWh elektrické energie, což odpovídá spotřebě 69 700 domácností, tj. 174 300 osob. 244 GWh by bylo možno vyrobit spálením 244 000 tun uhlí, čímž se vyprodukuje 245 000 tun CO2.
Nepravda, tato práce amerického autora byla u nás publikována a je jí možno vyhledat na internetu. Bohužel se nehodí větrníkové lobby. Ostatní tvrzení jsou naprosté nesmysly. Těch 244 GWh bylo vyrobeno jaksi navíc a vhledem k nutnosti zálohování uhelnými elektrárnami nepřineslo žádnou, nebo jen nepatrnou úsporu fosilních paliv. Rychlé výkyvy výkonu VTE nelze regulovat na úrovní jaderných či uhelných elektráren, k tomu jsou dle sdělení ČEZu využívány pouze vodní a plynové elektrárny s možností tzv. minutové regulace.
 
Námitka:
- záměr není v souladu v územním plánem obce Kryštofovy Hamry – zde jistě autor namítne , že není předmětem EIA, ale omyl. Územní plán obce byl vypracován renomovanými znalci , kteří byli vázáni stejnými zákonnými normami ve vztahu k přírodě jako autor a tyto plochy pro výstavbu VTE nedoporučili. Snaha o změnu ze strany obce je vysloveně zištná s ochranou přírody si zde hlavu nelámou. Proč taky, když mají podporu i DOSS a VTE zde budou obtěžovat obyvatele jiných obcí.
 
Vypořádání:
6.6) – konstatují, že není v souladu s ÚPD,
S komentářem autora připomínky zpracovatel doplňku nesouhlasí – ŮPD skutečně není předmětem EIA a nechápeme, kde bere autor připomínku svou jistotu, že tomu tak není.
Co se týče souladu s ÚP podotýkáme opakovaně, že EIA toto pouze konstatuje, jinak ale neřeší a je plně v gesci občanů zasáhnout do dění v obci.
Zde autor autor buď nepochopil, nebo záměrně utekl od tématu. Souvislost s EIA vidíme v tom, že plochy kde je záměr situován nedoporučili pro VTE tvůrci ÚP, jistě renomovaní odborníci a jistě tak učinily právě z důvodů ochrany přírody a krajiny a hlavně obyvatel.
 
Námitka :
- udělování výjimek – jako i předchozí dokumentace tohoto autora i tato obsahuje řadu doporučení , aby investor požádal o výjimku tam kde by byl porušen zákon o ochraně přírody. ( ochrana vod , ohrožených druhů apod. To je pro naše zákony typické. Napřed zplodíme jakž takž dobrý zákon, abychom ho v zápětí degradovali udělováním výjimek . Svita odborníků a orgánů ochrany přírody kolem větrné energetiky je tak provázaná, že neudělení výjimky je nepravděpodobné a ani se tak nikdy nestalo. OS žádá, aby tyto výjimky nebyly udělovány a byl plně respektován zákon o ochraně přírody.
 
Vypořádání:
6.7) – udělování výjimek,
Udělování výjimek není žádný „protizákonný akt“, jak se autor připomínky snad snaží naznačit. Legislativa toto umožňuje a my tedy opakovaně uvádíme, že na základě zjištěných druhů bude nutno v případě realizace této stavby požádat o udělení výjimky podle §56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v
platném znění, ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z důvodu rušení a zásahu do biotopu.
Výjimka musí být udělena a to před zahájením územního řízení.
Tato výjimka, když je udělena, je plně v souladu s uvedeným zákonem. Připomínka není adekvátní.
Že je udělování výjimek „protizákonný akt“ nikdo netvrdí. Jako protízákonné však vidíme to, že v rozporu s § 56 zákona 114/1992 Sb. jsou udělovány výjimky tam, kde výrazně nepřevyšuje veřejný zájem záměru nad veřejným zájmem ochrany přírody. Jde o zcela zjevně o soukromou aktivitu, aktivitu spekulativní ( bez státní podpory by to nikdo tak jako v minulosti nestavěl ) a vzhledem k nulovému příspěvku k zaměstnanosti a naopak příspěvku ke zdražování el. energie jde o záměry proti veřejnému zájmu.
 
 
                                                                           -5-
 
Námitka:
-vypořádávání se s nedostatky v legislativě – zde se zdá, že situace v ČR autorovi vyhovuje . Není norma pro flicker, infrazvuk, světelný smog apod. Vzhledem k tomu, že ze světa s mnohem vyspělejší legislativou a bohatými zkušenostmi přicházení varovné signály, náš pan autor „předpokládá“, že vliv na zdraví obyvatel a faunu bude minimální. A co když ne ? Budeme bourat ?  Ještě nikdy se nestalo, že by tento autor stál na straně obyvatel a přírody, naopak ve všech svých dokumentacích urputně hledá skulinky jak záměr prosadit . Rád se pohybuje na hraně, když vždy v předchozích hodnoceních uvádí je tento záměr neškodí ale každý další již bude. Např. na str. 87 dokumentace k VP Hájiště , který byl námi hodnocen v lednu 2011, autor tvrdí, že kolize záměru s KR nedosáhnou degradujícího stavu, ale že ten nastane po realizaci záměrů dalších – že i ty další doporučuje právě on mu nevadí
 
Vypořádání:
 
6.8) – vypořádávání se s nedostatky v legislativě,
Žijeme v právním státě a musíme se řídit platnými zákony, není možné předvídat co by mohlo či nemohlo se přihodit. Tato připomínka by měla směřovat k Parlamentu ČR – legislativnímu výboru.
Nevypořádáno. Zákon však zná pojem „ předběžná opatrnost „, to parlament již projednal.
 
Námitka :
1) Záměr má být realizován ve II pásmu ochrany vodního zdroje -– v tomto pásmu jsou zakázány výkopové práce , dále je zde velké riziko zamoření vodních zdrojů ropnými produkty při výstavbě a provozu v případě havárie, což nikdy nelze vyloučit. Že je nutný souhlas vodoprávního orgánu je sice pravda ( §17odst.1 písm. e ). ale pravděpodobnost, že nebude v tomto státě, kde výjimky převažují nad
dikcí zákona udělen, je velmi nízká. Navíc v této lokalitě je řada pramenišť, které odvodňují tuto přímo do přísečnické přehrady, což by v případě havárie v době výstavby či provozu byla katastrofa. I zde se autor investorovy snaží pomoc, když tvrdí, že jsou zakázány pouze výkop. práce narušující skalní podloží. Zde si vypůjčil legislativu o ochranném pásmu vřídelních vod . Na straně 56 připouští narušení odtokových poměrů v oblasti – doporučuje řešit výjimkou dle § 8 zákona 254/2001 Sb. To nás opravdu uklidňuje. Co takhle tam prostě v souladu se zákonem výkopové práce zakázat ? To by se ale zlobil investor , tak co s tím.
 
Vypořádání:
6.9.1) - připomínkují, že záměr bude realizován v II. pásmu ochrany vodního zdroje,
Investor musí důsledně v další PD a realizaci záměru toto respektovat, a to jak při zemních pracích, tak v rámci hospodaření s ropnými látkami, proto doporučujeme zažádat dle §8 zákona 254/2001 Sb., vodní zákon o výjimku. Opět v souladu platnou legislativou
Autor se účelově nevypořádal s obsahem námitky- vliv výkop. prací na stávající prameniště
 
Námitka :
2) ) Záměr je lokalizován na poddolovaném území- dle Báňského úřadu není tato oblast dostatečně zmapována a záměr se může dostat do kolize se starými důlními díly , hrozí zde propady , jakož i znehodnocení historicky cenných artefaktů . Záměr hornicko historického spolku zřídit zde Národní Geopark event. v přeshraniční spolupráci nadnárodní geopark považujeme v této lokalitě jako smysluplnější, hlavně v přínosu pro rozvoj turistiky, což je v souladu s ZÚRÚK, na rozdíl od VTE.
Autorem doporučovaný inženýrsko-geologický průzkum již sám o sobě může tato historická důlní díla poškodit a navrhované řešení posouváním elektráren bude asi dost problematické vzhledem k dalším záměrům v oblasti, které jsou již dnes v nehodnotitelných kolizích . Zde autor kličkuje od záměru k záměru, ale je zřejmé, že se brzy dostane do slepé uličky.
Vypořádání:
6.9.2)- připomínkují, že záměr je lokalizován na poddolovaném území,
Záleží na požadavcích OSS, popřípadě na „Inženýrsko geologický průzkumu“, zda-li bude vůbec požadován – EIA pouze konstatuje, že území je poddolované.
Co dodat, autor nevyhodnocuje, pouze kličkuje. životní prostředí není jen to na povrchu.
                                                                         -6-
Námitka :
3) Vliv na faunu a floru - V lokalitě záměru byly zjištěny některé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů uvedených v příloze vyhl. MŽP ČR č.   395/1992 Sb. Vzhledem k tomu, že jde vesměs o silně ohrožené druhy, autor upozorňuje na nutnost požádat o udělení výjimky z této ochrany ! Jaká licoměrnost. Zde se naskýtá otázka, proč vůbec nějaké vyhlášky a zákony na ochranu přírody vytváříme, když kdokoli a kdykoliv požádá o výjimku, tak ji dostane bez ohledu jestli chráněný druh vymře. Na kolika druzích jsme se takto v překvapivě krátké době podepsali ? A hlavně proč? Protože má někdo prachy a nebo konexe a nebo spíše obojí.? Autor se zaštiťuje posudkem prof. Bejčka , který je pro nás velkým zklamáním. Celou jeho práci ve které podrobně dokládá negativní vliv VTE především na ornifaunu a hlavně na tetřívka , kde uvádí příklady ze zahraničí ( např. štýrské Alpy ) nakonec nepochopitelně uzavírá jako vliv nevýznamný. Zdůvodnění vzdáleností např. tokanišť nelze přijmout . Tato vzdálenost ( 1,5 km ) totiž pravděpodobně vznikla důsledkem provozu stávajících VTE , kdy byl tetřívek rušením vytlačen dále. ( viz výše ). Dalším kumulováním a posouváním záměrů k PO bude předmět ochrany dále zatlačován až ztrátou biotu zanikne. To platí i o dalších v dokumentaci uvedených chráněných živočišných druhů. Vliv na faunu může být i nepřímý – změnou odtokových poměrů v oblasti ( rašeliniště je vzdálené pouze 150m ) může dojít ke změně biotu ( odvodnění mokřadů a rašelinišť) . Vliv na floru bude negativní jak přímo stavební činností tak i nově doloženou změnou klimatu kterou VTE ve větší kumulaci způsobují. Když jsme upozorňovali již dříve na pokles vzrůstu travních porostů a jejích výnosnost v blízkosti VTE byli jsme pomalu obviňováni z šíření poplašné zprávy. Tenkrát jsme neznali příčinu, uvažovali jsme infrazvuk, vibrace, nyní s k ním přidává i vědecky doložená změna klimatu vlivem VTE . Potřebujeme to riskovat ? OS důrazně žádá, aby výjimky z ochrany ohrožených druhů nebyly uděleny.
Vypořádání:
6.9.3)- připomínkují, že záměr bude mít vliv na faunu a floru,
Již je odpovězeno v bodě 6.4) a v bodě 6.7).
Nevypořádáno . Námitky zde uvedené nejsou totožné s odkazovanými. typické bagatelizace a pohrdání názory jiných.
 
Námitka:
4) Vliv na zdraví obyvatel - zdraví obyvatel prokazatelně ohrožuje hluk výstavbou a provozem, flicker, světelný smog, nízkofrekvenční a infrazvuk, změna klimatu. Zde se autor opět zaštiťuje znaleckými posudky. Novinkou ale je, že konečně pan autor připouští to co celou dobu tvrdíme, že za určitých okolností dochází k synergickému účinku emisí hluku , které spolu interferují a tím dochází k zesílení akustického tlaku a mohou být překročeny hyg. limity . Ani jedna z modelových studií tento jev nezohledňuje, což s dalšími nepřesnostmi , danými nemožností postihnout všechny proměnné v dané
lokalitě ( směry větrů, pohltivost či odrazivost terénu, změny teplot a vlhkostí v horách velice časté , vliv výškového rozdílu mezi lokalizací VTE , kde vlivem větru zaniká hluk VTE v hluků pozadí, zatímco níže položené obce mohou být v bezvětří a hluk VTE převažuje atd. ) relevantnost posudku značně degraduje. Posudek postihuje 658 referenčních bodů kde sice většinou nejsou překračovány tzv. hygienické limity , ale téměř třetina v noční době je vystavena akust. tlaku přes 35 dB což způsobuje značné obtěžování a narušení faktoru pohodu, což při „dočasnosti“ záměru 25-30 let může vážně narušit zdraví, což potvrdí každý průměrně erudovaný lékař. Zde je s podivem, že se utrácejí nemalé finanční prostředky za pochybné studie , ale nikdy nebylo provedeno kvalitní, kontinuální měření stávajících VTE v provozu ve stejných referenčních bodech , i když ne v takovém rozsahu. Ani žádosti o inspekční měření podávané již dotčenými občany nejsou ze strany orgány ochrany veřejného zdraví realizovány. Asi bychom se divili. Prezentace OHS na veřejných projednáváních nikoho nenechá na pochybách za koho tento orgán kope. . Z autorem předložených atestů VTE Vestas a Energon , jasně vyplývá, že tyto na infrazvuk vůbec testovány nebyly. Rozsah měřených frekcencí v uvedených tabulkách je do 30 Hz ( tj. nízkofrekvenční zvuk) a ten byl naměřen kolem 80 dB. Navíc byly testovány s použitím váhových filtrů A, které naopak akustický tlak nízkých frekvencí až 10 000 000x potlačují.
Přesto autor klidně tvrdí , že VTE žádný infrazvuk neprodukují , což je vzhledem ke konstrukci prakticky nemožné. Rovněž šíření infrazvuku podložím autor z opatrnosti nehodnotil. Vzdušné šíření je pro jeho posudek totiž příznivější.
 
                                                                       7
Obdobně tyto argumenty platí pro flicker. Není norma, vliv na zdraví hodnocen na základě velmi nepřesné studie , bagatelizace možnosti zvyšování frekvence flickeru při VTE v zákrytu a s fázovým posunem , kdy při 5-6ti VTE takto situovaných dosahuje frekvence flickeru více jak 5Hz, což může vyvolat epil. záchvat. Při 140 VTE na malém prostoru je toto situace velmi reálná. O obtěžování ani nemluvě. Úspěchem ale je, že po našem několik let trvajícím upozorňování to alespoň akceptovala RNDr. Zambojdová.
Vyhodnocení světelného smogu v kumulaci záměrů a jeho vliv na zdraví v dokumentaci postrádáme .
Rovněž postrádáme vyhodnocení kumulativních účinků všech výše uvedených nox na zdraví člověka.
K tomu by ale musel zpracovatel přizvat znalce z oborů lékařství , což přes naše opětovné žádosti neučinil.
Eventuelní překročení hluk limitů autor doporučuje řešit snížením výkonu ( tzv. MOD 1 a MOD 2 ).
Z přiložené tabulky ale vyplývá, že redukcí se hlukové emise sníží nepatrně , ale výkon zřetelně , což povede investory k tomu, že výkon snižovat z ekonom. důvodů nebudou a budou spoléhat na to, že časem to nikdo nebude kontrolovat. Z tabulky dále vyplývá, že se zvyšováním rychlosti větru , klesá akustický výkon což je fyzikální nesmysl což dokladují i atesty VTE v hlukové studii.
Vypořádání:
Zde od kopie upouštíme, je příliš rozsáhlá, je na ní možno odkázat (6.9.4. str 24-25) a je jedinou, kde se autor alespoň částečně snaží připomínku vypořádat. Jako nedostatečné ovšem vidíme vyhodnocení posuzovaných vlivů z hlediska soustavného obtěžování obyvatel. Pouhé dodržování hygienických limitů a to ještě na hraně neznamená, že nedojde k poškození zdraví obyvatel právě změnou životního prostředí a soustavným obtěžováním. Toto připouští ve svých prácích i RNDr. Zambojová. Ale hlavně v ČR stím nemáme dostatek zkušeností a ze zahraničí přicházejí velmi varovné signály s oblastí s velkými parky VTE. Na kompletní námitce trváme.
 
Námitka
5) Vliv na krajinný ráz-hodnocení nelze akceptovat protože  zde má hodnocení nejvíce schizofrenních prvků. Na jedné straně autor mluví o krajině přírodě blízké až urbanizované, aby v jiné kapitole uvedl , že osídlení a zástavba je velmi řídká, což neodpovídá krajině urbanizované Termín „ krajina postsocialistická“ je doufáme pouze terminus technikus , jinak bychom museli dotčenou enklávu Rusová nazvat krajinou postvětrníkovou.
V každém případě se autor po vzoru svých socialistických předchůdců snaží toto krajinu změnit na ryze industriální. To jak stávající záměry v dané lokalitě negativně ovlivnily krajinný ráz potvrzuje i to, že sám autor se na to při doporučování dalších, na drobné etapy rozmělněných záměrů, přímo odvolává. Se slovy: krajinný ráz nebude tímto záměrem podstatně ovlivněn, protože již narušen stávajícími VTE je , se nelze při zdravém rozumu ztotožnit. Při posuzování stávajících záměrů na Rusové jsme byli ubezpečováni, „ odborníky „ že záměr krajinný ráz negativně neovlivní. Ti samí „odborníci“ se nyní v dalších hodnoceních se zaštiťují právě tím, že není již co zkazit . Bylo již hodnoceno v obecných připomínkách. Ale napravit by to šlo. VTE jsou dle autora snadno odstranitelné, tak to udělejme a uveďme krajinu do původního stavu. Schválením dalších projektů v dané lokalitě se středně významný a negativní vliv na krajinný ráz, což autor sám připouští, stane vlivem na krajinu naprosto degradujícím, což je v přímém rozporu s § 12 zákona 114/1992 Sb. Akreditace nikoho neopravňuje porušovat takto zjevně zákony. Navíc hodnocení vlivu stavby na KR je natolik subjektivní,           že jakákoli akreditace je velmi relativní pojem. Jak je tento §12 porušován celoplošně po celé republice,
je vidět na každém kroku . ( fotovoltaiky, obrovské skladištní areály a montážní závody podél rychlostních komunikací atd. – vše pro jedinou modlu – prachy).
Členové OS věnovali obrovské úsilí při studiu metodik renomovaných odborníků na KR ( Vorel, Sklenička , MŽP aj. ) abychom se dozvěděli, že co bylo nepřípustné a překonatelné pouze politickým rozhodnutím, je nyní akceptovatelné. Trváme na tom, že vliv záměru na MKR Rusová je velmi negativní a v kumulaci s plánovanými záměry dosáhne stupně degradujícího.
 
Vypořádání:
6.9.5 )- připomínkují, že záměr bude mít vliv na krajinný ráz,
Tato připomínka je již v tomto doplňku velmi podrobně zodpovězena, a to v bodě 4.2), kde je čerpáno z přílohy P.2.
                                                                         8
 
Vypořádání je pouhým odkazem na dokumentaci která je připomínkována . Na významnosti vlivu na KR musíme trvat a autor dobře ví, že tento bude záměry, které tak monotónně prosazuje, zcela degradován.  On tady, ani jeho „ odborníci“ ovšem žít nebudou.
 
Námitka
6) ) Je výrazně podceňován vliv výstavby na dotčené obce a jejich již tak chatrnou infrastrukturu.
Výstavba 1 VTE představuje ( dle autora ) 380 přejezdů těžké techniky přes dotčené obce, většinou s nemovitostmi situovanými podél přejezdové trasy. V tomto záměru tedy půjde o 1910 přejezdů. V této lokalitě je však plánováno dalších 71-72VTE , což v důsledku znamená dalších 27360 přejezdů těžké pomalé techniky. To znamená že blízké obce, hlavně Výsluní, Volyně, Domašín, N. Víska a další se na několik let stanou staveništěm, kdy jsou ohroženy nejen nemovitosti podél silnice, ale i silnice samé včetně další infrastruktury ( kanalizace, vodovodní řády apod. ) O blokování silnic těžkou a pomalou technikou pro turisty a zemědělské podnikatele v sezoně ani nemluvě. Vzhledem k tomu že zde by stavělo několik subjektů, jsme zvědavi, kdo bude případné škody hradit. Vliv hluku a emisí při výstavbě je zde také značně podhodnocen.
Vypořádání :
6.9.6 ) - připomínkují, že záměr bude mít vliv na chatrnou infrastrukturu,
Ano, dojde k výstavbě obslužných komunikací a to 981m, z toho však cca 510 m jsou stávající komunikace, které budou upraveny a opraveny.
Vypořádání považujeme za výsměch a pohrdání . Zde se autor vyjevil v plné ubohosti. Že nám investor zničí již tak poničené komunikace a ohrozí průjezdy těžké techniky naše nemovitosti mu zjevně nepřekáží.
 
Námitka
7)  Záměr je v kolizi s prvky ÚSES – ochrannou zónou NRBK- to sice autor připouští, aby obratem tuto kolizi bagatelizoval , s tím že investor bude postupovat vůči tomuto prvku ÚSES šetrně a přijme příslušná opatření k minimalizaci škod. Navrhovaná opatření v dalších kapitolách jsou velmi obecná a v důsledku nepřezkoumatelná. Ani není jasné, kdo je bude kontrolovat. Zde je otázka, proč se vůbec nějaká ochranná pásma zřizují- zbytečná práce.
Vypořádání:
Podle definice v Územně technickém podkladu – Nadregionální a regionální ÚSES ČR (BÍNOVÁ ET AL. 1996) vymezuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru území, v němž se „...skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodě blízké ekosystémy...“ stávají součástí nadregionálního biokoridoru a jejich ochranou a zahušťováním je podporován tzv. koridorový efekt. Důvodem vymezování OP NRBK je tedy ochrana výše zmíněných fenoménů a významnost případné kolize záměru s koridorovým efektem NRBK lze tudíž určit jako míru jejich dotčení. Z hodnocení vlivu záměru na ÚSES (příl. H.9 Dokumentace) a z výsledků přírodovědných průzkumů a analýzy střetů zájmů na.lokalitách (BEJČEK 2011, ONDRÁČEK 2012 – příl. H.7 a H.8 Dokumentace) v posuzovaném případě vyplývá, že záměrem v předložené podobě (vč. jeho dílčích stavebních objektů, jako obslužné komunikace a kabelová trasa):
§ nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES lokální, regionální ani nadreg. úrovně;
§ nebudou narušeny významné krajinné prvky, ať registrované podle § 6 nebo uvedené v § 3 zák. 114/1992 Sb.;
§ nebudou dotčena zvláště chráněná území ve smyslu § 14 zák. 114/
 
§ nebude narušena kostra ekologické stability ani přírodě blízké ekosystémy – stavbou dotčenými biotopy jsou převážně intenzivní agrocenózy (trvalé travní porosty o ekologické stabilitě 1,5–2, tzn. nízké).
Posuzovaný záměr tedy sice je situován v OP NRBK ÚSES (stejně, jako např. celé město Výsluní), není s ním ale ve funkční kolizi.
Lze částečně souhlasit, bereme-li v úvahu pouze předkládaný záměr. V kumulaci s ostatními (jak požaduje KÚUK ) to však platit nebude.
 
 
                                                                       9
Námitka :
8) Vliv na Natura 2000-zde má autor stejný postoj jako ke KR. Vliv je již dán stávajícími VTE v enklávě a na str. 91 připouští, že ke kumulací možných negativních vlivů výstavbou dalších farem VTE dojde. Vzhledem k tomu, že hodnocení těchto dalších farem budou mít v rukou pravděpodobně stejní „odborníci“ lze to pokládat za jisté . Bůh chraň přírodu.
Vypořádání:
6.9.8 )- připomínkují vliv na Natura 2000
(citace: Bejček P.4)
Stanovisko zpracovatele naturového hodnocení:
Zpracovatel naturového hodnocení trvá na tom, že záměr „Větrného parku Rusová“ v žádném případě nezasahuje do migračního koridoru tetřívka, a to ani v kumulaci s dalšími záměry. Nelze v žádném případě uvažovat tak, že pokud bude jinými záměry migrační koridor narušen, tak předmět ochrany bude alternativně využívat právě prostor předmětného území Větrného parku Rusová.
Nejde o uvažování, ale předběžnou opatrnost. Negativní vliv na předměty ochrany Natura 2000 v přísečnické enklávě byl podrobně vyhodnocen v expertním posudku RNDr. Bílka a je zde tato varianta uvedena.A nelze to zjednodušovat pouze na migrační koridor a jen jednoho druhu.
 
Námitka:
9) V dokumentaci postrádáme výsledky hydrogeologického průzkumu.  Vzhledem k lokalizaci záměru ve velmi citlivé hydrogeologické oblasti pokládáme toto za významný nedostatek.
Vypořádání:
K oznámení se vyjádřili všechny dotčené OSS. Požadavek zpracování IG průzkumu nebyl vznesen. EIA pouze konstatuje, že území je poddolované.
Požadavek vzneslo OS Krušno. V jiných záměrech byla absence hydrogeologického průzkumu hodnocena jako závažný nedostatek.
 
Z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že autorovi jde pouze o jedno, prosadit záměr. To , že OS je proti výstavbě VTE v K.H. nikdy nezastírá, ale to neznamená, že jeho připomínky jsou irelevantní. OS je proti z důvodu malého přínosu VTE v našich podmínkách k energetice ČR v poměru k negativním důsledkům na životní prostředí a pohodu obyvatel. Jsou prostě vhodné pro velké státy s velkými neobydlenými prostory, státy přímořské, a hlavně pro státy s nedostatkem el. energie. V našich podmínkách jde pouze o spekulativní agresivní byznys a nesmyslný tunel který zaplatí každý z nás.
 
 
Za OS Krušno :                                předseda sdružení : Dr Finda Miroslav
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář