Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyjádření o.s. Krušno k rozkladu firmy APB-Plzeň a.s. proti rozhodnutí MMR

18. 10. 2013

 

                                        Občanské sdružení Krušno
                                člen sdružení Unie pro krajinu
                                                Výsluní 147   IČO: 22854428
­
Ministerstvo pro místní rozvoj
Staroměstské náměstí 6
110 15 PRAHA 1
                                              
Dne : 11.10.2013
K č.j.:MMR-31036/2013-83/2371
 
Věc: Vyjádření o.s. Krušno k rozkladu firmy APB-Plzeň a.s. proti rozhodnutí MMR
          č.j.: 3429/2013-838283.
 
OS Krušno (dále jen OS ) se podrobně seznámilo jak s rozhodnutím MMR tak s obsahem rozkladu žadatele ( APB-Plzeň ) a musí konstatovat, že MMR, přestože se nezabývalo podrobně věcným obsahem našeho podnětu, velmi pečlivě vyhodnotilo závažná procesní porušení zákona, kterých se správní orgány I. a II. stupně opakovaně, v řízeních ve věci VPCH dopouštějí, jak v rozporu se správním řádem, tak stavebním zákonem. Podrobné paragrafové zdůvodnění zcela jednoznačně prokazuje, že odvolací orgán KÚÚK závažně pochybil, a rozhodnutí MMR v přezkumném řízení je zcela v souladu se zákonem. OS však shledalo obdobná pochybení i v rozhodnutí správního orgánu I. stupně při vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, kde rovněž byla naším OS v námitkách napadána závazná stanoviska, nesoulad záměru s ÚP Výsluní, nevypořádaní pozemků, neplatnost EIA , nesprávné vyhodnocení převahy veřejného zájmu, atd. – přesto rozhodnutí stavebního úřadu nebylo přezkoumáno, ev. zrušeno. Napadené vady řízení dle našeho mínění mají vliv na soulad rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost.
 
Proti rozhodnutí MMR podala firma APB-Plzeň a.s (dále jen žadatel ) rozklad, ke kterému OS podává toto vyjádření:
 
K bodu II/1
Nelze souhlasit s tvrzením, že přezkumné řízení je zcela výjimečné opatření k nápravě rozhodnutí. § 94 správního řádu ( dále jen SŘ) zcela jasně definuje , že v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, že lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.  Ne tedy zcela výjimečně, ale vždy, když je rozhodnutí vydáno v rozporu se zákonem. Porušení práv jakéhokoli účastníka řízení je ze zákona nepřípustné a MMR to ve svém rozhodnutí řádně zdůvodnilo. Záměrem je vážně ohrožen veřejný zájem ochrany přírody, krajiny a životního prostředí tzn. zájem dotčené veřejnosti, kterou OS zastupuje v souladu se svými stanovami. Tvrzení, že OS nesvědčí právo na příznivé životní prostředí, protože není biologickou entitou je trapnou ukázkou arogance výkladu práva. OS Krušno z 90 % tvoří členové (tedy lidé) žíjící v záměrem dotčené oblasti a právo na příznivé životní prostředí jim zaručuje Listina základních práv a svobod jako každému občanovi. Rovněž účastenství OS v řízení je žadatelem účelově zkráceno.
OS je v tomto řízení účastníkem jednak dle §85 odst. 2 písmeno c zákona 183/2006 S, a dle § 70
odstavců 1-3 zákona 114/1992 Sb. a každoročně předává DOSS žádost aby bylo předem informováno o
všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení při nichž mohou být dotčeny zájmy
přírody a krajiny chráněné dle zákona 114/1992 Sb. včetně stanov, které dokladují veřejný zájem, jehož
ochranou se OS zabývá. . Dále dle platných právních úprav je OS účastníkem i dle § 109 stavebního
zákona a to dle odst. 1 písmeno e, neboť v ochraně dotčené přírody vystupuje jako „ soused „ a
písmen g, neboť povolením je dotčen veřejný zájem ochrany přírody Úprava účastenství podle
zákona 114/1992 v §70 má přednost před vymezením účastníků ve stavebním zákoně. Dále OS  
upozorňuje na právo podávat námitky jako dotčená veřejnost dle tzv. Arhuské úmluvy ratifikované
parlamentem 6.6.2004 a vyhlášené ve sbírce mezinárodních úmluv 29.10.2004 pod č. 124/2004
Sb.m.s. Dle čl. 10 Ústavy ČR jsou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy součástí
                                                                       -2-
 
našeho právního řádu.  Dále je OS účastníkem v navazujících řízeních také dle §23 odst. 9 zákona
100/ 2001Sb.  Námitku považujeme za nedůvodnou.
 
Ad II/2
Tato námitka je zcela zmatečná, účelová. MMR nezdůvodnilo své rozhodnutí pouze porušením  veřejného zájmu, ale velmi podrobně paragrafově zdůvodnilo procesní porušení zákona jak ve vztahu k veřejnému zájmu ochrany přírody a obyvatel, tak porušením práv účastníků řízení a porušení §2 a3 SŘ, kdy se odvolací orgán nevypořádal s odvolacími důvody a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci.
Rovněž závěry US jsou zde vykládány účelově. Dle §94 a násl. SŘ je povinen správní orgán posuzovat toliko zákonnost rozhodnutí a není vázán obsahem podnětu k přezkumu. Není tedy povinen poměřováním nejrůznějších partikulárních zájmů. Naopak nezákonnost rozhodnutí v odůvodnění řádně vysvětlil a není pravdou, že vycházel pouze z ochrany jednoho veřejného zájmu, přesněji řečeno, nevycházel v hodnocení porušení norem pouze z veřejného zájmu. Dodržování právních norem je povinností ze zákona, ne pouze ve veřejném zájmu. Jak by chtěl žadatel poměřovat konkrétní právní normu s jinými není OS jasné. Námitka je účelovou manipulací s fakty.
 
Co se týče námitky, že OS nevytýkalo závaznému stanovisku KHS žádné konkrétní pochybení je zjevná nepravda- viz strana 3 odst. 4 odvolání, kde jsou zcela konkrétní námitky, hlavně se týkající navrhovaných opatření, které jsou nekonkrétní velmi obecná a v důsledku nepřezkoumatelná. Rovněž důvod účasti v řízení není jak se žadatel domnívá daná pouze ochranou přírody a krajiny, ale dle čl. 2 Stanov OS Krušno i ochrana zdraví obyvatel, kteří jistě jsou součástí přírody a krajiny.
 
Co se týče závazných stanovisek orgánu státní správy lesů, to opravdu nemyslí žadatel vážně. OS se proti těmto rozhodnutím odvolalo, pak dalo podnět MZe k přezkumu rozhodnutí, a výsledkem je zrušení Rozhodnutí o dočasném odnětí a trvalém omezení pozemků určených k plnění funkce lesa ( PUPFL) které je podmínkou pro udělení souhlasu s umístěním stavby a stavebního povolení. OS podalo žádost dle §100 odst. 1 písm. a) a b) o obnovu řízení. Námitky v obou řízeních lze dohledat a jsou zcela konkrétní.
Tato námitka je zavádějící a nepravdivá.
 
Žadatelem uváděná námitka, kdy uvádí, že ze strany KÚÚK jsou ve srovnání s veřejným zájmem výstavby velkého alternativního zdroje energie, pochybení pouze formální, je irelevantní. MMR jasně prokázalo závažná porušení zákona a na druhé straně OS jasně prokazuje, že výstavba VPCH  není a nemůže být veřejným zájmem. Jde o zcela soukromý záměr soukromé firmy provázané bůh ví s kým a jediným důvodem obětování krásné krajiny Krušných hor je honba za ziskem na úkor celé veřejnosti, krajiny a státu. Dokud nebyla energie z těchto zdrojů dotovaná z našich kapes, žádný investor se do výstavby OZE nehnal, ekologie neekologie. Operování archaickými normami je zavádějící, tyto jsou v současné době přehodnocovány jak na národní tak celosvětové úrovni. Minimální dopad na snížení emisí skleníkových plynů byl rovněž dosavadními zkušenostmi prokázán , jakož i dramatický dopad na ekonomiku států a jejich obyvatele. Proč se asi tak vyspělá ekonomika jako je Německo po ústupu od jádra orientuje na výstavbu zdrojů na fosilní paliva? A to mají mnohem příznivější podmínky pro využití OZE. Navíc díky boomu OZE v minulých letech máme závazky vůči EU splněny.
 Zdůvodňování nezákonného postupu výší plánované investice je irelevantní. Co se týče zdůrazňovaných nákladů na projekt, , studie, průzkumy, pozemky a břemena doložené fakturami, tak zde je nutné podotknout, že uváděné sumy jdou především na vrub diletantské přípravě záměru a spekulativnímu chování investora. Velká část jde na vrub nákupů neúspěšných firem, či jejich částí, jejich chybných projektů a neposledně drahých neplatných smluv. ( Proventi , Windenergie apod.) Další vyhozené náklady jdou na vrub nutnosti neustálého opakovaní a doplňování studíí, posudků, změn zpackaných projektů a stanovisek. Velké náklady byly vydány za spekulativní nákupy pozemků často s vlastním záměrem ani nesouvisejících,( část obory na Úbočí)  nebo změnami projektů se staly nepotřebnými. Nemalé náklady pak byly vynaloženy na zajištění loajality zastupitelstev dotčených obcí z důvodu masivního odporu jejich obyvatel. (Křímov, H. sv. Šebestiana ), kde investor využil jejich svízelné
 
                                                                           -3-
 
ekonomické situace( zadlužení) . I když jistě výčet není kompletní, lze odhadnout, že náklady na přípravu stavby by mohly být zhruba třetinové.
 
Deklarovaný veřejný zájem v oblasti hospodářské a sociální je zčásti nesmysl – VTE nepřinesou do oblasti žádné trvalé pracovní příležitosti. Většina profesí při výstavbě velmi specializovaná a ty investor již nyní zaměstnává a provoz VTE je prakticky, mimo havárie, bez obslužný. Co se týče „výhodných smluv „ s obcemi, tak tvrzení není zcela pravdivé, Obec Výsluní žádnou platnou smlouvu o spolupráci nemá, obec Křímov a H.sv. Šebestiána uzavřely pro ně nevýhodnou smlouvu v tísni a K. Hamry pak možná vydělají, protože záměrem nebudou dotčeny i když je na okraji jejich katastru. Navíc smlouvy uzavírá prokurista Pavel Březina za firmu, která prakticky má jediného akcionáře bratra Petra Březinu, ale žádný majetek na rozdíl od firmy jeho bratra. Tato konstalace zjevně umožnuje se z i tak nevýhodných smluv, lehce vyvléknout. Navíc kompenzace obcím za zničenou krajinu jsou ve srovnání z důsledky zanedbatelné a již nyní přispívá v rozporu s PÚR a ZURÚK k vysídlování obyvatel. Bohužel, zatím jen v oblasti přání, protože prodat nemovitost v plánovaně industriální krajině je prakticky nemožné.
Tato námitka je irelevantní, účelová.
 
Ad II/3
Jak jsme již uvedli, MMR zcela v souladu se správním řádem zrušila rozhodnutí KÚÚK za základě porušení zákona a ne pouze ve veřejném zájmu dodržování správního řádu jak nám žadatel podsouvá, Jediné, co MMR rozhodlo ve veřejném zájmu je vyloučení odkladného účinku rozkladu a to z důvodu veřejného zájmu na realizaci staveb na základě správních aktů vydaných v souladu s právními předpisy. Do těchto spadá i realizace dle zákona 114/1992 Sb. Zákona o veřejném zdraví, Listina základních práv a svobod atd. Míra dotčení krajiny a jejích obyvatel takto megalomanským projektem je ve srovnání s mírou újmy žadatele nesrovnatelná, takže ne MMR, ale žadatel porušuje zásadu proporcionality. Z tohoto pohledu jsou i citované judikatury Ústavního soudu ve prospěch zrušení projektu. Zničit krajinný ráz , ohrožovat zdraví a pohodu obyvatel, poškodit chráněná území, ohrozit chráněnou faunu a floru to je svévole, kterou je třeba zakázat.
Proč pisatel neuvádí judikatury NSS, kde se praví, že veřejný zájem ochrany přírody a životního prostředí musí být nadřazen zájmům ekonomickým a to i když dojde k ekonomické újmě ( zhacení investice) investora. Citovaná rovnováha mezi požadavkem obecného zájmu společnosti a požadavkem na ochranu základních práv jednotlivce je v souvislostí s tímto záměrem irelevantní. Stavba megalomanských neužitečných projektů na úkor společnosti nepatří mezi základní práva jednotlivce.
 
Co se týče námitky, že k dodržení cíle nebylo nutné druhoinstanční rozhodnuté rušit žadatel ničím nedokládá. Ohrazujeme se proti formulaci- formálně správné aplikace §149 SŘ. Žadatel porušil celou plejádu paragrafů správního řádu závažným způsobem a kdyby se správní orgán zabýval i věcným obsahem podnětu a byl jimi vázán, porušení zákonu by značně vzrostlo. Žadatel usiluje již několik let o celou řadu povolení a většina mu byla pro vědomé  porušování zákonných norem na různých stupních zamítnuta – proto tvrzení, že vynaložil značné prostředky v dobré víře je směšným pokusem o zneužití tohoto institutu.
 
Co se týče účastníka Ing. Slámové, je účastníkem dle § 85 odst. 2 písmeno a) a § 109 písmeno c) tudíž licitace ze strany žadatele je irelevantní. Deklarovaný předpoklad že ing. Slámová měla možnost se z rozhodnutím seznámit nemá právní oporu. To, že žadatel vynaložil násobně vyšší náklady než bylo nutné, nepovyšuje jeho práva nad práva ostatních účastníků řízení. Kdyby tomu tak bylo, nemohla by paní Havránková blokovat pozemkem o rozloze 0,5ha stavbu dálnice s mnohem vyšším rozpočtem a to se ještě jednalo o stavbu  opravdu ve veřejném zájmu a ne soukromou. Když může zákony dodržovat stát,
měl by je dodržovat i soukromý investor.
 
 
                                                                       -4-
Ad II/4
Zde je především nutné konstatovat, že žadatel i správní orgány obou stupňů v „dobré víře „ porušovali zákon. Na většinu zjevných porušování zákona byl investor mimo jiné opakovaně předem upozorňován jak ze strany našeho OS, které se účastnilo všech jednání a to i soukromých s investorem a které se účastnilo všech správních řízení ve věci VPCH, a přesto „v dobré víře „ tato porušování zákona byla opakována, což opakovaně vedlo z zastavení řízení či zrušení rozhodnutí. Co se týče „ dobré víry“ v kladné posouzení vlivu záměru na ŽP, je nutné upozornit, že toto stanovisko bylo investorem zakoupeno od firmy Proventi a že toto stanovisko je neplatné jednak proto, že bylo vydáno v době (2005), kdy platil zákon určující platnost tohoto stanoviska pouze 2 roky a nebylo možné ho prodlužovat o 5 let. Uplatňovat retrospektivně novou úpravu zákona na stará stanoviska je dle našeho názoru v rozporu se zákonem. Dalším důvodem je zneplatnění tím, že s původním projektem VPCH nemá nový projekt téměř nic společného ( změnily se polohy strojů a jejich typ, trasování kabel. tras, umístění trafostanic, jakož i podmínky v zájmové oblasti. Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti žadatel a správní orgány věděli již před tím, než se projekt začal financovat a byli na tyto skutečnosti opakovaně z mnoha stran upozorňováni, nelze institut „ dobré víry akceptovat. Zřejmě v dobré víře žadatel postavil VTE v ašském výběžku klidně bez stavebního povolení. To, že míra pochybení žadatele je nulová a že MMR konstatuje pochybení (a ne údajná) krajského úřadu je dáno tím, že MMR ve zkráceném řízení nepřezkoumávalo věcný obsah podnětu. Pochybení na straně žadatele bylo celá řada: projekt nerespektuje ÚP obcí, platné ZÚRÚK, dokumentace obsahuje, či obsahovala v době rozhodování řadu neplatných, neúplných dokumentů, neustálé manipulace s projektem v rozporu se stanovisky dotčených orgánů, nátlak na některé účastníky řízení, a zastupitelstva obcí,  atd. atd.  
 
Co se týče rozsudku NSS pod č.j.: 7 As 109/2010-232, nelze s ním jinak než souhlasit. Není však jasné, na základě čeho žadatel usuzuje, že jeho újma je v nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Naopak, pár zjevně prošustrovaných milionů, jak jsme uvedli výše, je nepatrnou újmou ve srovnání s újmou, které se dostane dotčené veřejnosti- obyvatelům dotčené krajiny, kteří v „dobré víře“ začali znovu osídlovat Krušné hory, které se díky ekologickým opatřením na straně znečišťovatelů zázračně zregenerovaly, investovali velké finanční částky do svých nemovitostí, řada z nich zde začala podnikat v tom, čemu mají horské oblasti sloužit jako je turistika, agroturistika, pohostinství, a kteří jsou na přílivu obyvatel a turistů bytostně závislí. Kdo se bude chodit či dokonce stěhovat do industriálně změněné krajiny, trpět poškozování zdraví hlukem, infrazvukem, flikrem, světelným smogem, které bude produkovat záměr jednoho investora? Ti lidé rovněž investovali mnoho milionů v „dobré víře“. A byli tady dříve! Ti lidé budou omezeni na svých právech, bude jim zmařena jejich investice, zatím co investor se bude nadívat ziskem za jimi dotovanou el. energií. A to nemluvíme o zničeném, zákonem chráněném krajinném rázu krajiny, o možném negativním dopadu na chráněnou faunu a floru z čím naši investorem placení „znalci“ nemají a ani nemohou mít zkušenosti, neboť takovýto megaprojekt nebyl dosud v ČR realizován. Ze zahraničí naopak přicházejí varovné signály.
 Z toho vyplývá, a je naprosto zřejmé, že MMR postupovalo v souladu se zákonem a naplnilo literu § 94 odst. 4 a5 SŘ. To, že dospělo k jinému názoru než žadatel není v rozporu se zákonem.
 
K rozhodnutí NSS 3As49/2012
 Rovněž s tímto právním názorem se OS ztotožňuje, avšak tento nelze aplikovat na žadatele, neboť v jeho případě se zcela zjevně nejedná o  nezaviněnou nevědomost.  Jak jsme uvedli již výše, žadatel dobře věděl o neplatnosti některých stanovisek, dobře věděl, že správním orgánům podstrkuje neplatná (propadlá) vyjádření dotčených orgánů, vědomě prováděl změny v projektu v rozporu z původními schválenými stanovisky, investor byl dobře obeznámen s výsledky anket a petic, kde většina veřejnosti je proti jeho záměru, investor dobře ví, že dodnes nemá vypořádány pozemky ( např. 1161 k.ú Volyně).
Investor dobře věděl, že ve vztahu k udělení povolení se zásahem do KR byl porušen princip listipendence když KÚ dne 22.1.10 pod č.j.: 208/ZPZ/2010/Růz-395 sdělil MMCH, že atrahoval řízení o krajinném rázu původně vedená MěÚ v Kadani a MMCH na sebe, rozhodl MMCH dne 23.8.2011 pod značkou OSÚaŽP/Ž/50009/2/2010 o jeho udělení. Tzn. Že opět v rozporu s §48 s.ř. byla souběžně vedena dvě řízení v jedné věci a byl opět porušen zákon.
-5-
 
Z výše uvedeného opět pouze vyplývá, že žadatel nenabyl svých práv v dobré víře, jak se snaží MMR podsouvat, využívajíc toho, že se MMR nezabývalo věcným obsahem podnětu.
 
 Žadatel dále napadá MMR z absence úvahy proč bylo přikročeno ke zpětným účinkům rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. S tím se OS neztotožňuje, neboť MMR v této části rozhodnutí uvádí že postupovalo v souladu s §99 odst.3 , který říká mimo jiné, že bylo-li přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem ( například žadatel zatajil nevypořádání pozemků ) určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Již proto, že OS Krušno, doložilo MMR důkazy naplňující znění tohoto paragrafu, a MMR se s tím vypořádalo v předchozích statích rozhodnutí je tato námitka nedůvodná. MMR uvádí, že obsahem podnětu OS není vázán, ne že ho nemůže použít.
 
Poslední odstavec rozkladu jen dokládá, že investor nejedná v dobré víře, ale že se především snaží uvést v omyl ostatní účastníky řízení. Zatím co na všech jednáních s účastníky, obcemi a veřejných projednáváních dokladuje záměr o 4 etapách, až z tohoto rozkladu se dovídáme, že, projekt má etap 7. Nabízí se otázka, proč žadatel dle jeho slov investuje velké prostředky do dalších etap, když dobře věděl, že se OS proti I,II i III etapě odvolalo a na I etapu dalo podnět k přezkumu. Vzhledem k tomu, že etapy II-VII jsou zcela odkázány na etapu I, nejedná se u žadatele o dobrou, ale o slepou víru.
 
Navíc i k tomuto rozkladu předkládá rozkladové komisi neplatný dokument kterým je Smlouva o spolupráci mezi Windenergií a městem Výsluní ( viz rozvazovací doložka ). Rovněž doložení proinvestovaných prostředků pouze náhodně vybranými doklady o úhradě nepovažuje OS za relevantní. Nezávislý audit by této firmě asi prospěl více.
 
Z výše uvedených důvodů OS Krušno žádá, aby ministr rozhodnutí potvrdil a to i na základě věcného obsahu podnětu OS.
 
 
 Za OS Krušno :                             předseda sdružení:                    Dr. Finda Miroslav.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář