Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vyjádření spolku Krušno z.s. ( dále jen Krušno ) ke kasační stížnosti firmy APB-Plzeň a.s

Úvodem :

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­

1. Hlavním cílem spolku je ochrana přírody a krajiny v České republice a to zejména Krušných hor se zvláštním přihlédnutím  ke katastrálním územím  Výsluní, Volyně u Výsluní, Třebíška, Sobětice u Výsluní, Úbočí u Výsluní, Nová Víska u Domašína, Rusová, Přísečnice

Jilmová,Kryštofovy Hamry, Hora svatého Šebestiána, Nová Ves u Křímova , Křímov, Vysoká u Chomutova, Vysoká  Jedle, Místo. Dále je cílem spolku  ochrana výše uvedených obcí , jejich obyvatel  a vlastníků rekreačních nemovitostí v těchto obcích před činností  třetích osob, směřující ke zhoršení kvality celé lokality především krajinného rázu, životního prostředí, před nedodržováním právních norem a nařízení a jiné obdobné činnosti, jejichž výsledek může být výše uvedeným subjektům na újmu, z čehož vyplývá, že Krušno je  nositelem veřejného zájmu.

 

2. Krušno je v uvedeném sporu  účastníkem tohoto řízení v souladu s § 70  odst. 1-3 zákona 114/1992 Sb.a do řízení se řádně v zákonem stanovené lhůtě včas přihlásilo .

 

3. Krušno se plně ztotožňuje s Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.2.2017 pod č.j. 6A 243/2014-111, a to ve výroku I-III.

 

4. Krušno a jeho členové ve většině žijí v dotčené oblasti, mají o ní hluboké znalosti a mají bohaté zkušenosti s praktikami firmy APB-Plzeň a jejím "vztahem " k přírodním krásám Krušných hor.  Krušno se jako účastník zúčastnilo více jak 100 správních řízení ve věci plánovaných záměrů souvisejících s výstavbou větrných elektráren a i jiných staveb ve kterých byl dotčen veřejný zájem ochrany přírody a ve většině případů bylo se svými námitkami, úspěšné, což v podstatě dokládá, jak jsou záměry firmy APB-Plzeň nekvalitně připraveny, často v přímém rozporu se zákonnými normami, či podloženy účelově upravovanými posudky spřízněných znalců, jak doložíme níže.

 

5. Obecně lze konstatovat, že i v kasační stížnosti právního zástupce jsou viditelné praktiky, které jsou v rozporu se zákonnými normami, jako je modifikování citací z rozsudku městského soudu v Praze, ( zkracování citací, vytrhávání z kontextu a pod. ) za účelem přesvědčení NSS o jejich nezákonnosti, dále uvádění zjevně nepravdivých faktů, či zcela irelevantní odůvodňování chyb Odboru životního prostředí KÚÚK.

 

 Konkrétní připomínky k kasační  stížnosti :

 

1) k čl. II na straně 3:

 Zde se stěžovatel snaží prokázat, že Městský soud v Praze (dále jen soud ), zredukoval  řízení dle § 56 zákona 114/ 1992 Sb.na pouhé posouzení zdali záměr je či není v souladu s ÚP města

                                                                    -2-

 

Výsluní. Při porovnání stěžovatelem uvedených citací z rozsudku soudu s textem rozsudku, je nade vší pochybnost zřejmé, že tyto citace jsou stěžovatelem "upraveny" tak, aby podpořily argumentace stěžovatele.  Jsou vědomě zkracovány a zcela vytrženy z konceptu jak řešené problematiky, tak textu ostatních odstavců. Jinými slovy, stěžovatel se snaží navodit dojem, že soud nepostupoval v souladu se zákonem, tedy ve smyslu znění § 56 zákona 114/1992 Sb.  Opak je ale pravdou.  V §56 odst. 1 se jasně říká:" Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle§ 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody.“

Správní orgán i soud tedy  postupovaly správně, když vyhodnocovaly tyto jiné veřejné zájmy ve vztahu k veřejnému zájmu ochrany přírody a nelze jim podsouvat, že vyhodnocování i ÚP by bylo v rozporu se správním řízením dle §56 zákona 114/1992 SB.

Nutno upozornit, že důkazní břemeno v řízení o udělení výjimky dle §56 odst. 1 zákona 114/1992SB leží na žadateli. Ten se ho ovšem zhostil pouze tak, že odkazuje na zjevně zastaralé, neaktuální mezinárodní a národní normy, které ovšem neřeší konkrétní výstavbu

VE v konkrétních lokalitách a podmínkách,  ale pouze hovoří obecně o  podpoře OZE.

K tomu uvádíme:

-směrnice evropského parlamentu a rady - jednoduše se dá říci, že jsou nenaplněné a překonané, že cesta směrem k obnovitelným zdrojům jako k dominantnímu zdroji je slepá a především, tlačící ceny energií pro koncové spotřebitele a podniky do takové výše, že některé domácnosti na ni přestávají mít a podnikatelskou sféru připravuje o konkurence schopnost před ostatním světem, nutící šetřit a potažmo propouštět zaměstnance. Toto už připouští i člen Evropské komise Antonio Tajani, který mluví přímo o Evropském průmyslovém masakru. Celý článek zde:  http://byznys.ihned.cz/c1-60647380-zelena-energie-vede-evropu-k-prumyslovemu-masakru-tvrdi-eurokomisar 

-Národní akční plán - je načase si přiznat, že tento plán byl přijat v době, kdy si jeho tvůrci nedokázali přesně představit, co všechno nám obnovitelné zdroje energie přinesou a jak velká negativa to budou. Zároveň byl přijat za přitrubování lobbistických skupin, které cítily velkou příležitost, jak se na podporovaných zdrojích energie lehce obohatit. Podpora obnovitelných zdrojů energie stojí dnes stát a spotřebitele, gigantických, téměř 45 mld Kč ročně a tato částka, pokud podpora nebude zastavena, dále poroste. Už jen z tohoto důvodu není dobře výstavbu Větrného parku Chomutov nijak podporovat. Jen jmenovaný park a záměry ostatních investorů v Chomutovské části Krušných hor představují větší instalovaný výkon ve větrných elektrárnách, než bylo dosud v celém zbytku republiky realizováno.

-Státní program na podporu úspor energie  a využití obnovitelných  zdrojů- tato norma, promptně zneužitá spekulanty, lobbisty a závadovými skupinami je v současné době vládami napříč politickým spektrem přehodnocována, a její dosavadní uplatňování nejenže neposloužilo veřejnému zájmu, ale přivedlo tento stát do obrovských problémů. To navíc platí i pro většinu států a nejen EU, kteří se dali touto cestou. Ve světle dosavadních zkušeností není překotná výstavba OZE národním, natož celosvětovým veřejným zájmem, ale globálním fiaskem.

 

Naproti tomu ÚP města Výsluní , ke kterému se v průběhu jeho zrodu vyjadřovali jak dotčené orgány, tak široká veřejnost (ať již přímo, nebo prostřednictvím občanských aktivit), plně reprezentuje veřejný zájem v dané konkrétní lokalitě a proto je k posouzení převahy veřejného zájmu stavby VTE nad zájem ochrany přírody klíčový. Je otázkou, neměl-li správní orgán při posuzování žádosti stěžovatele vyhodnotit tuto vzhledem k nemožnosti realizace, jako zjevně nepřípustnou( §66 odst.1 písmeno b)s.ř.), neboť na základě desítek správních řízení  a účastenství na tvorbě tohoto ÚP a znalosti místních poměrů, musel nade vší pochybnost vědět, že stavbu nelze realizovat a řízení je bezpředmětné.

 

Dalším " důkazem"  převahy veřejného zájmu realizace projektu nad ochranou přírody stěžovatel uvedl  podporu výroben elektrické energie ze strany Energetického zákona. Zde

                                                                      -3-

 

uvádí právní zástupce zcela evidentní nepravdu. Zákon 458/2000 Sb. v §2 odstavec 2, písmeno a), v bodě 18 uvádí, že ve veřejném zájmu jsou výrobny elektrické energie s výkonem 100MW a více, což VTE V2 jistě nesplňuje.

 

2) k článku III, strana 4

 

Zde stěžovatel rozporuje tvrzení soudu, že realizace záměru je spojena s přímým zničením biotopu i části místní populace předmětu ochrany (koprník), což dokládá

odkazem na závěry biologického hodnocení a EIA. Biologické hodnocení bylo provedeno

Mgr. Radimem Kočvarou, na jehož práci si Krušno opakovaně stěžovalo, bohužel bez odezvy.

Jeho systém práce je následující. Pan magistr provede biologický průzkum, zjistí v lokalitě chráněné druhy a doporučí žádost o výjimku. Když žadatel s žádostí neuspěje, pan znalec provede promtně aktualizaci biologického hodnocení, aby dospěl k závěru, že se buď předmět ochrany odporoučel ( chřástal polní v biol. lokalitě B12 při záměru VF Výsluní a IV.etapa), nebo záhadně  vymizel (např. prha arnika na biol. lokalitě B14 v záměru VF Výsluní.) a když ani to nepomohlo, vypomohl si pan Kočvara závěry typu : " Dotčení populace druhu je z pohledu jeho ochrany bezvýznamné, byť dojde  k dotčení a likvidaci množství rostlin - str.1 Aktualizace

výskytu ZCHD a jejich biotopů VTE III. etapa Větrného parku Chomutov (dále jen VPCH) z 22.11.2016 - viz  příloha č.1

Jako nepravdivé vidíme tvrzení stěžovatele na str. 4 odstavec 2, že: " V odůvodnění rozhodnutí účastníka řízení, ani v odůvodnění  napadeného rozhodnutí přitom není uvedeno jediné slovo, které by pravdivost těchto podkladů rozhodnutí, zejména biologické hodnocení, zpochybňovalo. Nebyl předložen jediný doklad svědčící o opaku."  Krušno se  v rámci všech etap VPCH jako účastník řízení ve věci udělování výjimek z ochrany druhů vyjadřovalo  jak v námitkách, tak odvoláních. Ve všech tato biologická hodnocení jak pana Kočvary tak pana Kurase zpochybnilo, což v důsledku vedlo k zrušení všech rozhodnutí o udělení výjimek v aktuálních verzích všech etap VPCH, této nevyjímaje. V současné době  APB-Plzeň nemá povolenu žádnou výjimku z ochrany druhů, či výjimku dotčení PUPFL (pozemků určených k plnění funkce lesa).  

Zákon 114/1992 Sb. v § 49 odstavec 1 říká:

"(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stadiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny."

Z toho plyne, že pokud investor nade vší pochybnost neprokáže převahu veřejného zájmu jeho projektu nad veřejným zájmem ochrany přírody, nelze výjimku udělit. Zákon totiž neříká nic o rozsahu dotčení. Biologické hodnocení  lokality žádný veřejný zájem (natož jeho převahu) neprokazuje a navíc jeho závěry ničení biotopu a místní populace připouštějí.

 

Krušno se rovněž neztotožňuje s tvrzením stěžovatele na straně 4 odst. 3 , že soud neuvedl žádné argumenty při srovnání intenzity zásahu do populace krkavce velkého řešeného mj. rozsudkem NSS ze dne 13.1.2017,č.j.: 2 As 207/2016 - 46, a intenzity zásahu do populace koprníku štětinolistého v dotčené lokalitě. I když se s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě Krušno plně neztotožňuje, máme za to, že rozsudek soudu na straně 9 v odstavci 3-7 rozdíl v rozsudcích dostatečně vysvětluje. Zásadní rozdíl je v tom, že krkavec v kauze spolku Nízký Jeseník se na dotčené lokalitě trvale nevyskytuje, nehnízdí zde, pouze náhodně přelétá. Ve zdůvodnění nechybí odkaz na dálkově přístupný rozsudek, jakož i odborné podklady ve spisu.

Protože šlo o reakci na příklad uvedený stěžovatelem, lze předpokládat, že tento je z citovaným rozsudkem NSS v plném rozsahu seznámen.

 

 

 

                                                                     -4-

 

I s tvrzením stěžovatele na str. 4 poslední odstavec nelze souhlasit. Na téže straně v odstavci 2 se stěžovatel odvolává na závěry biologického hodnocení ve spisové dokumentaci, aby pak na téže straně v posledním odstavci napadl správní soud, že rozhodl bez argumentace podložené

spisovou dokumentací. Zásadní ale je, že v těchto hodnoceních autor vždy připouští přímé dotčení předmětu ochrany (koprník, ale i prha arnika) záměrem. Jako příklad uvádíme Přehled výskytu potencionálně dotčených ZCHD a cenných lokalit - VTE Výsluní ze dne 9.12.2012, kde na straně 1, odst. 7 autor k lokalitě B14 uvádí: " Byl zde zmapován koprník štětinolistý a prha arnika. Bylo doporučeno nerealizovat výstavbu VTE v této lokalitě a volit alternativní trasu vedení el. energie podél silnice. "

 

K žalobním námitkám na str. 5 pod číslem 1-3:

 

ad1)

Jak bylo výše uvedeno VTE a její infrastruktura není v dané lokalitě ve veřejném zájmu a tento veřejný zájem nebyl ze strany žalobce dostatečně prokázán. Navíc stavba není v souladu s ÚP nejen umístěním, ale je v rozporu i s textovou částí ÚP města Výsluní v kapitolách ZE1-ZE5  v

Zásadách pro využití ploch pro větrné generátory elektrické energie na straně 3- viz přílohač.2.

Absenci ÚP ve spisu nepovažujeme za zásadní, neboť tato listina je běžně veřejně přístupná a navíc nesoulad záměru s ÚP Výsluní potvrdil i Magistrát města Chomutova, stavební úřad  dne 19.7.2014 vyžádaném správním orgánem prvního stupně. Zde naopak považujeme za chybu, že správní orgán (KÚÚK) vydal rozhodnutí, aniž by vyčkal vyjádření MMCH -stavebního úřadu, a pouze absenci vyjádření uvedl ve spisu a rozhodl bez této podstatné informace.  V souladu se správním řádem měl řízení přerušit a příslušné vyjádření MMCH - stavebního úřadu si opatřit.

Je tristní, že v jiných správních řízeních ve věci VPCH I.-IV. etapa  se stěžovatel dovolával právě toho, že pokud je stavba součástí ÚP, je automaticky ve veřejném zájmu. Pakliže je ale situace opačná (stavba není v ÚP) tak v tom absenci veřejného zájmu nevidí. Faktem však je, pakliže stavba je v ÚP, neznamená to automatiky její realizaci, zvlášť když nesplňuje všechny podmínky ÚP dané.

 

ad 2)

Tvrzení, že předmětem není VTE, ale její infrastruktura, především přípojka, je irelevantní.

Jak v žádosti, tak v odborných posudcích  je žádána výjimka pro VTE a její infrastrukturu jako jsou kabelové trasy, manipulační plocha a příjezdová cesta. "Rozsalámování " stavby na nefunkční části je jen snahou žalobce, vyhnout se konfliktu s ÚP (infrastruktura nemusí být v některých případech součástí ÚP) a vytvořit realizací infrastruktury institut "zmařené investice".

 

ad 3)

S tvrzením stěžovatele, že při posuzování převažujícího veřejného  zájmu nebylo postupováno v souladu  se zásadami, které vyžaduje správní řád  a správní právo nelze souhlasit.

Námitka stěžovatele, že v §§ 49 a 56 zákona 114/1992 Sb. není podmínka souladu záměru s ÚP je irelevantní. Správní soud nic takového neuvádí. Z jeho zdůvodnění jednoznačně vyplývá, že ÚP je vyjádřením veřejného zájmu obyvatel dané lokality s jejími specifiky a lokálními zájmy, dále veřejného zájmu dotčených orgánů, které ÚP připomínkovaly. Naopak podmínku porovnání převahy veřejného zájmu na ochraně přírody s jinými veřejnými zájmy § 56 ZOPK ukládá. Postup soudu je tudíž v souladu se zákonem.

Ani žalovaný, ani soud netvrdili, že umístění stavby v souladu s ÚP je podmínkou dle

§49 a §56 zákona 114/1992 Sb, pouze shodně tvrdili, že ÚP je vyjádřením veřejného zájmu

obyvatel lokalit dotčené záměrem, kteří si výstavbu VTE ve svém katastru nepřejí.

 

V žalobě se stěžovatel  dovolává Smlouvy o spolupráci s městem Výsluní jakožto deklarací veřejného zájmu města na výstavbě VTE. Zde musíme konstatovat, že tato argumentace se nezakládá na pravdě. APB-Plzeň v současné době nemá žádnou platnou smlouvu o spolupráci

                                                             -5-

 

s městem Výsluní. Jedinou smlouvu o spolupráci ve vztahu k výstavbě VTE uzavřelo město s firmou Windenergie s.r.o., ve které bylo stanoveno, že pokud firma nezahájí do 3 let stavbu, může město uzavírat smlouvy na daný záměr s jinými subjekty. To se stalo a město uzavřelo smlouvu s fi APB-Plzeň a.s. Za to inkasovalo 5milionů korun jako kompenzaci. Tuto smlouvu však firma APB po určitém čase sama vypověděla a požadovala kompenzaci zpět. Zřejmě usoudili, že město dostanou do dluhové pasti a budou mít příznivější podmínky k tlaku na město. Zároveň s městem sepsali dohodu o tom, že všechny závazky jsou tímto vypořádány. Když ale město peníze vrátilo, snaží se zpětně oživit původní smlouvu překoupenou od firmy Windenergie. Tedy ani tímto argumentem nedoložil stěžovatel převahu veřejného zájmu stavby nad veřejným zájmem ochrany přírody.

 

k odstavci a) na str. 5:

S argumentací, že ani stavba v souladu s ÚP a platnou EIA nemusí být realizována, nelze než souhlasit. Ale že nelze realizovat stavbu, která je v rozporu s ÚP je dané zákonem, což stěžovatel neuvádí. Jakou podmínku nad rámec zákona má stěžovatel na str.6 odst .1 na mysli není doloženo.

 

k odstavci b) na str.6:

Tento  odstavec je pouhým překrucováním faktů a snahou ohnout platné zákony. Předběžná otázka je v právu otázka, kterou musí soud nebo správní orgán vyřešit v probíhajícím řízení, aby mohl  rozhodnout ve věci samé, a která není totožná s otázkou, o níž má být v řízení rozhodnuto. V § 57 odst. 1 písmeno c se říká, že jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout, a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán(c) si o ní může učinit úsudek.Jenže správní orgán v řízení neřešil soulad ÚP se záměrem (o tom byl již informován, městem Výsluní v předcházejícím řízení ve věci, opožděné podání v dalším řízení nezohledňujeme), dále v námitkách spolků Krušno a Meluzína, jakož i kompetentním stavebním úřadem MMCH jak jsme již uvedli. Žalovaný i soud pak shodně uvedly, že otázkou nesouladu záměru s ÚP pouze dokazovaly, že tento záměr není v převaze veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody. Takže řešili otázku dle §56 zákona 114/1992 Sb.

 

k odstavci c) na str. 6

V tomto odstavci stěžovatel uvádí, že předmětem řízení nebylo území pro  VTE 2 (mělo by být VTE V2), nýbrž území pro výstavbu infrastruktury, která je dle § 18 odst. 5 stavebního zákona umísťována i v nezastavěném území. K vyvrácení tohoto tvrzení uvádíme dokument c.j. 436/13 ze dne 12.7.13 -Upřesnění žádosti o udělení výjimky ze zákona č.114/1992 Sb, ve kterém je pod číslem 5 uvedeno: Vlastní žádost o výjimku se fakticky týká pouze stavby VTE V2 ve vztahu k existenci koprníku štětinolistého. Naopak o infrastruktuře k této není ani zmínka - viz příloha č.3

 V případě, že by stěžovatel ještě zúžil svou žádost pouze na jakousi infrastrukturu, bylo jeho povinností o tom informovat ostatní účastníky řízení, což učiněno nebylo.

 

k odstavci  d): na str. 7

Záměr není v souladu s ÚP nejen kriteriem překročení limitu počtu VTE připouštěného ÚP, ale i dalšími nesplněnými podmínkami z textové části ÚP, jak jsme uvedli výše.

Že fakticky dojde k uváděné redukci počtu VTE v dané lokalitě stěžovatel nikterak nedokládá a z jeho předložených žádostí o umístění staveb VPCH  a žádostí o stavební povolení nic takového nevyplývá. Stavebník v rozporu se zde uváděným tvrzením nikdy nepředložil návrh, který by v rámci výstavby VPCH byl v souladu s ÚP Výsluní. Tvrzení, že to, které VTE budou z větrného parku vyloučeny se rozhoduje právě v předcházejících řízeních, není zcela pravdivé. Všechna řízení  jsou buď zastavena (I. etapa VPCH) nebo přerušena, či v odvolacím řízení, kde se o redukci záměru nyní nerozhoduje.

 

                                                                       -6-

 

Právě  vedení společného územního a stavebního řízení je v rozporu se zákonem, neboť podmínky v území v rozporu se zákonem nejsou jednoznačné.

 

k odstavci e na str.7.:

Zde pouze uvádíme, že všechny rozhodnuté výjimky dle ZOPK byly zrušeny a v současné době

nemá investor - stěžovatel udělenu žádnou výjimku v právní moci a to právě pro nezákonnosti.

Znovu opakujeme, že soulad s ÚP slouží pouze jako doklad veřejného zájmu, nikoli jako podmínka, jak se tu stěžovatel snaží deklarovat. A i kdyby byly předchozí žádosti o výjimky stěžovatele úspěšné, nelze je vztahovat k této žádosti. Každé území má své specifika a jiný výskyt zvláště chráněných druhů a jiné podmínky.

 

3) K článku IV na straně 8:

 Je s podivem, že argumentace správního soudu nám, Krušnu, jako účastníku řízení je naprosto srozumitelná, naopak snaha stěžovatele vytvořit dojem, že žalovaný a soud v rozhodnutích nepostupovali  dle §56 zákona 114/1992 Sb. je jak jsme uvedli výše pouze účelovým překrucováním zcela jasných faktů.  Územním plánem žalovaný i soud pouze vyhodnocovali veřejný zájem v dané lokalitě v souladu s §56 odst. 1 zákona.

 

Změnou rozhodnutí žalovaným nebyla stěžovateli, dle našeho názoru, způsobena žádná újma, neboť mu v souladu s § 90 odst. 1 písmeno c) nebyla ukládána  žádná povinnost, proti které by měl právo se odvolat. Stěžovatel ani žádnou takovou skutečnost neuvedl. 

Zase typická ukázka  zkracování znění paragrafu tak, aby do vyznělo ve prospěch stěžovatele.

 

k odstavci 3 na str. 8:

Prostudováním jak rozhodnutí správního orgánu, tak rozsudku soudu jsme nezjistili  žádné vady  řízení, které v tomto odstavci stěžovatel uvádí. Žádná definice  veřejného  zájmu de facto neexistuje a poměřování  veřejného zájmu vždy záleží na posuzování partikulárních zájmů v daném řízení. S tím nemusí být zájmy státu vždy ve shodě. Kriteria státu pokud nejde o normy zákonné, mají vždy jen obecnou povahu. To, že stát vyjádřil zákonem podporu OZE neznamená, že postavím VTE na Hradčanském náměstí.

Krušno nezaznamenalo žádné průtahy řízení, jako účastník nebylo o žádných informováno a nezaznamenalo žádnou námitku nečinnosti.

 

Nad rámec tohoto řízení uvádíme, že firma APB-Plzeň neustále argumentuje zásadou legitimního očekávání. Od r. 2012 ví, že město Výsluní zpracovává z důvodů zákonných nový ÚP, ve kterém se již s výstavbou větrných generátorů  nepočítá. Přesto firma zahajuje nová a nová řízení na povolení těchto staveb v katastrálním území Města.

 

 Z výše uvedených důvodů jsme přesvědčeni, že je důvod kasační stížnost zamítnou a rozhodnutí Krajského soudu Praha potvrdit.

 

Přílohy: Aktualizace výskytu ZCHD z 22.11.2016………………………………1 list

             Zásady pro využití ploch pro větrné generátory elektrického proudu.1 list

             Upřesnění žádosti fi APB o udělení výjimky ze zák.114/1992 Sb.

             ze dne 12.7.2013………………………………………………………….1 list

            

 

 

za Krušno z.s.                               předseda spolku                   Dr. Finda Miroslav

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář