Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žádost o přezkum rozhodnutí

23. 1. 2013

 

                                        Občanské sdružení Krušno
                                člen sdružení  Unie pro krajinu
                                                Výsluní 147   IČO: 22854428
 
Krajský úřad Ústeckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Velká Hradební 3118/48 
400 02 Ústí nad Labem
 
Dne : 30.12.2012
K č.j.: 454/ÚPS/2012-3
JID: 139030/2012/KÚÚK/Ha
 
Věc: Žádost o přezkum rozhodnutí KÚÚK odboru územního plánování a stavebního řádu č.j. 454/USP/2012-3 ze dne 18.12.2012 o odvolání OS Krušno proti rozhodnutí MMCH č.j. MMCH/78419/2012 ze dne 27.7.2012. Dle § 95 odst. 3 zákona 500/2004 Sb. i o přezkum tohoto rozhodnutí vydaném správním orgánem prvního stupně . Dále v souladu s §95 odst. 5 žádáme i pozastavení vykonatelnosti přezkoumávaných rozhodnutí z důvodu ochrany veřejného zájmu - ochrany životního prostředí.
 
OS je v tomto řízení účastníkem jednak dle §85 odst. 2 písmeno c zákona 183/2006 S, a dle § 70
odstavců 1-3 zákona 114/1992 Sb. a každoročně předává DOSS žádost aby bylo předem informováno o
všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení při nichž mohou být dotčeny zájmy
přírody a krajiny chráněné dle zákona 114/1992 Sb. včetně stanov, které dokladují veřejný zájem , jehož
ochranou se OS zabývá. . Dále dle platných právních úprav je OS účastníkem i dle § 109 stavebního
zákona a to dle odst. 1 písmeno e, neboť v ochraně dotčené přírody vystupuje jako „ soused „ a
písmen e, neboť povolením je dotčen veřejný zájem ochrany přírody Úprava účastenství podle
zákona 114/1992 v §70 má přednost před vymezením účastníků ve stavebním zákoně. Dále OS  
upozorňuje na právo podávat námitky jako dotčená veřejnost dle tzv. Arhuské úmluvy ratifikované
parlamentem 6.6.2004 a vyhlášené ve sbírce mezinárodních úmluv 29.10.2004 pod č. 124/2004
Sb.m.s. Dle čl. 10 Ústavy ČR jsou ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy součástí
našeho právního řádu.  Dále je OS účastníkem v navazujících řízeních také dle §23 odst. 9 zákona
100/ 2001Sb . Proto nelze souhlasit s tvrzením odvolacího orgánu na straně 4 pod číslem 2 , že ne
všechny námitky OS uplatněné v prvoinstančním řízení byly v souladu s § 114 odst. 1 staveb.
zákona .
 
Podrobným prostudováním odůvodnění rozhodnutí a způsobu, jakým byly vypořádány námi uvedené
námitky v odvolání došlo OS Krušno k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu z právními
předpisy, že jde o rozhodnutí podjaté, vypořádání povrchní a neúplné.
   
                                                              Odůvodnění
 
OS Krušno trvá na tom, že spojením územního a stavebního řízení došlo k porušení §78 stavebního
zákona , neboť podmínky v daném území nejsou jednoznačné.
 
1. Záměr je v rozporu z ÚP města Výsluní :
a)
Záměrem, konkrétně VTE LH13 je porušena podmínka ÚP ZE1 odst. 1 , kdy vzdálenost od zastavěného
území osady Třebíška je menší než 750m vzdušnou čarou. ( konkrétně 736,46 m) Na rozdíl od správního
orgánu, OS měřilo vzdálenost s použitím katastrálního operátoru v měřítku 1: 2000 a ne výkres v měřítku
1:10000, který je velmi nekvalitní a měření tudíž nepřesné. Navíc uvedená vzdálenost  „cca 800 m“ je
vhledem k posouzení dodržení ÚP a vlivu na zdraví obyvatel , irelevantní. Rovněž naprosto
irelevantní je v této kapitole tvrzení, „ze zastupitelstvo obce nemá žádné zákonné oprávnění rozhodovat
                                                                      -2-
 
o záměru žadatele dodrží-li podmínky ÚP.                                                                        
Zastupitelstvo ÚP schvaluje, navrhuje a schvaluje jeho změny a dle § 85 odst. 1 písmeno b je
účastníkem územního řízení . Má tedy zákonné právo posuzovat, je-li záměr v souladu nebo není.
V tomto případě vydalo zastupitelstvo města Výsluní usnesení č. 326/23/2012, ve kterém na
nesoulad záměru s ÚP upozorňuje. ÚP navíc pouze vymezuje plochy, na kterých je možno
realizovat určité záměry, není automaticky povolením konkrétního záměru, jak se nám snaží vnutit
přezkumný orgán. To by pak investor například mohl postavit mrakodrap na návsi jihočeské vesničky,
jen proto, že dle ÚP je tam vymezena plocha pro obytnou zástavbu. Tvrzení přezkumného orgánu je
nesprávné a podjaté
 
b)
Rovněž vypořádání námitky, že záměr není v souladu s ÚP v kapitole ZE1 odstavec 2 je opravdu
kuriosní . Tato kapitola stanoví, že umístění VTE bude respektovat ochranné písmo lesa. §90 písmeno a
stavebního zákona stanoví, že záměr musí být v souladu s ÚP . ÚP prošel rozsáhlým schvalovacím
procesem, ve kterém se k němu vyjadřovali všechny DOSS včetně odboru životního prostředí města
Chomutova , které znění textové části včetně kapitoly ZE 1 odsouhlasilo, a nevzneslo námitky proti
podmínce výše uvedené. Zákon 289/1995 Sb. umožňuje sice umístění stavby v ochranném pásmu lesa,
ale pouze výjimkou ( závazným stanoviskem ). Pokud při schvalování ÚP Výsluní orgán státní správy
lesů tuto podmínky ÚP nenapadl a tím s ní vyslovil souhlas, nemůže jí výjimkou zrušit.
 
Dále upozorňujeme, že závazné stanovisko vyslovuje souhlas pouze přesahem rotorů do ochranného
pásma lesa, nikoli vlastní stavby. Vzhledem k tomu,že dotčený pozemek 192/1 má šíři pouze 89 m, a je
ohraničen lesem z obou stran do ochranného pásma nemůžou zasahovat pouze rotory, ale celá stavba, což
toto stanovisko zneplatňuje.
 
Podmínka vlastníka lesa, že porost nebude poškozován opadávající námrazou je součástí vyjádření
vlastníka jako podklad k udělení výjimky k zásahu do ochranného pásma lesa a která je vzhledem
k umístění LH 13 technicky nesplnitelná a do závazného stanoviska MMCH/16111/2012 nebyla
zapracována , což jej rovněž zneplatňuje, OS tím nehájí zájmy jiného subjektu, ale jako účastník řízení
upozornil na procesní chybu. Navíc poškozování lesních porostů je poškozováním životního prostředí
k jehož ochraně má OS mandát.
 
c)
Rovněž vypořádání námitky na str. 6 pod číslem 4 je naprosto irelevantní. Správní orgán sám 
správně definuje trafostanici TR1 jako zařízení jehož účelem je přeměna napěťové hladiny generátorem
vyrobené el. energie na 22000 a více voltů , aby pak následně tvrdil, že jde o zařízení přímo související s
výrobou této energie. Zde se jedná a křečovitou snahu orgánu SS prosadit zájmy investora a to i
v rozporu ze zákonem. Trafostanice jednoznačně nesouvisí p ř í m o s výrobou el. energie, tu lze
vyrobit i bez této. Trafostanice jednoznačně slouží ke změně napětí již vyrobené energie tak, aby se
snížily ztráty při   p ř e n o s u el. energie na velkou vzdálenost. Je tudíž součástí p ř e n o s o v é 
soustavy. Navíc plánovaný typ VTE LH13 má svou vlastní trafostanici umístěnou v zadní části gondoly.
Citované odstavce ze zákona 458/2000 Sb. jsou účelově zkrácené, ale i tak z nich nevyplývá, že
trafostanice slouží přímo výrobě el energie: doslovná citace z uváděného zákona:
 „§2 odst.2 písmeno a) bod 18.: výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“
bod 4 elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a
distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky.
Z bodu č. 18 tedy zjevně není nesporné, že trafostanice je zařízením přímo souvisejícím z výrobou el.
energie , naopak z něj plyne, že výrobny o výkonu menším nejsou provozovány ve veřejném zájmu !
                                                                           -3-
 
Z bodu č. 4 pouze vyplývá, že trafostanice je součástí elektrizační soustavy, což nepopíráme, ale neslouží
přímo výrobě el. energie.
 
OS dále upozorňuje, že umístění trafostanice TR1 je dále v rozporu s posouzením EIA z r.2005 .
Posouzení zdali posunutí stavby bez nového posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) přispěje
k ochraně biotopu chráněných druhů či naopak posunem blíže ke stávajícím prameništím zvýší
riziko ohrožení životního prostředí v případě havárie zpracovateli tohoto rozhodnutí nepřísluší.
 
d)
Plánovaný záměr je v rozporu s ÚP města Výsluní i v kapitole ZE4 odst. 3 , kde se uvádí, že celková
výška VTE nepřesáhne 135m. Plánovaná LH13 typu Vestas 90 2MW má celkovou výšku 150m !
 
e) Další nesoulad s ÚP Výsluní je nesplnění podmínky ZE5 , která jednoznačně říká, že budou
dodrženy podmínky souhlasného stanoviska MŽP ze dne 27.10.2005 zn. 4502d/ENV/710/05.
Tyto podmínky nejsou dodrženy v žádném případě. APB naprosto změnila všechny parametry
stavby, na které bylo toto stanovisko vydáno . Byl změněn rozsah stavby, výška a umístění staveb,
změněno bylo trasování kabelového vedení a to i po vydaném stanovisku MŽP z roku 2005, tak i po
stanovisku z r. 2010 pod zn. 1224/ENV/10. Postavit stavbu jinde, jinak a s jiným vlivem na životní
prostředí a stále tvrdit, že je v souladu se stanoviskem MŽP vydaným před několika lety a za jiných
podmínek je v rozporu se zákonem 100/2001 Sb. v § 1 odst. 3, v § 5 odst. 1-2 a v § 7 odst. 1 písm. a-c a
odst. 2 písm. a-c.
 
f)  S tvrzením na straně 6 odstavec první k námitce č. 3 nelze ve vztahu k ÚP obce zcela souhlasit.
Paragraf 18 v odstavcích 5 a 6 sice umožňuje umístění stavby technické infrastruktury, ale
v nezastavěném území pouze v souladu s ÚP obce . Dle sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, které OS
oslovilo  musí být kabelové trasy vyšší voltáže , v tomto případě 110 kV, zaneseny v územně-plánovací
dokumentaci. ( viz příloha ) . I zde není záměr v souladu s ÚP města Výsluní .
 
Z výše uvedených důvodů je stavba I etapy VP Chomutov v rozporu s územním plánem města
Výsluní
 
2) Neplatnost posouzení EAI z r. 2005
OS je toho právního názoru, že posouzení EIA záměru VPCH není v době vydání územního
rozhodnutí a stavebního povolení platné.
O odstavci 8 rozhodnutí o odvolání správní orgán uvádí, že MŽP nemělo námitek k I etapě VPCH za
předpokladu, že bude doplněno stanovisko OOP týkající se botanicky významné lokality Louky u
Volyně, a že toto bylo doloženo.
Předmětné stanovisko MŽP ze dne 9.2.2010 pod zn. 1224/ENV/10 však obsahuje řadu dalších podmínek,
které splněny nebyly. MZP uvádí, že v předložené žádosti vidí 2 problematické oblasti:
1. žadatelem je  jiná právnická osoba , která musí doložit právní titul opravňující  k předložení stanoviska
a že odlišná právnická osoba od původního oznamovatele musí mít zájem realizovat totožný záměr a
současně musí p l n ě respektovat závěry vydaného stanoviska. Žadatel však splnil pouze část
první, když dodatečně doložil právní titul , ale v žádném případě nemíní realizovat t o t o ž n ý
záměr. Jak již jsme uvedly výše, žadatel „rozsalámoval“ původní záměr VPCH na III etapy , došlo ke
změně umístění jednotlivých staveb etapy( TR1 a LH13 ) typů VTE, změně tras kabelových vedení, došlo
k podstatné změně výšky stavby LH13. To znamená, že došlo ke změně všech kritérií , důležitých pro
kvalitní posouzení záměru z hlediska vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel. To se pak týká
všech etap, nejen etapy řešené v napadeném rozhodnutí.
 
2. V této části vyjádření samo MŽP jako problém vidí odlišnost záměru VPCH I etapa od záměru VPCH a to ještě posuzovalo záměr rozdělený na III etapy a posuzoval I etapu se 2 ks VTE. Od vydání vyjádření však investor účelově rozdělil VPCH na IV etapy  a znova  změnil důležité parametry záměru, ke kterému
                                                                        -4-
 
 
se již MŽP nevyjádřilo. Toto však odvolací orgán ve svém zdůvodnění účelově nezmínil a své rozhodnutí vyjádřením MŽP odůvodňuje. To vyhodnocuje OS jako systémovou podjatost.
 
V § 5 odst. 2 věta 2 se uvádí, „že v dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují s a m o s t a t n ě   a v kontextu vlivů  záměrů jako celku.  V § 7 odst. 1 písmeno c se uvádí, že cílem zjišťovacího řízení je také zjištění, zda záměr nebo jeho z m ě n a   má významný  vliv na životní
prostředí , případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s  j i n ý m i ovlivnit EVL nebo ptačí oblasti …  atd.
Z toho plyne, že  došlo k porušení zákona, neboť VPCH byl dle zákona 100/2001 Sb. posuzován v době oznámení záměru firmy Proventi v r 2005 jako celek, nebyl a nemohl být posuzován v kontextu se záměry jiných investorů, které jsou známy dnes a po rozdělení VPCH na etapy jiným právním subjektem ,  nebyla dle zákona posouzena každá etapa samostatně, jak ukládá zákon.
Rovněž podmínky v dotčených lokalitách se výrazně po uplynutí 7 let od posouzení změnily a tudíž
nemohly být v původním posouzení EIA zohledněny.
 
Z výše uvedených důvodů OS tvrdí, že byl porušen zákon, záměr v době rozhodnuté nemá platnou
EIA a rovněž stanovisko MŽP zn. 1224/ENV/10 není platné.
 
3) Platnost rozhodnutí o dočasném omezení a trvalém odnětí PUPFL
Zde odvolací orgán uvádí, že rozhodnutí  č.j.OSÚaŽP/Ž/111450/2011 Magistrátu města Chomutov  
dále jen (MMCH) je v právní moci.Že k tomu došlo nezákonnou činností, zde spíše nečinností  prvoinstančního orgánu správního orgánu , (MMCH ) již nezmiňuje. . Dne 26.6.12 podalo OS žádost o přezkum tohoto rozhodnutí. Když se dne 13.8.12 OS na MMCH informovalo na stav věci, bylo zjištěno, že naše žádost o přezkum leží v šuplíku ing. Širokého a teprve po intervenci u vedoucí odboru byla naše žádost odeslána dne 14.8.12 na KÚÚK. KÚÚK pak rozhodl až dne 2.11.12, což i zde je v rozporu s § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.  Tuto „nečinnost“ správních orgánů považuje OS za trestuhodné, úmyslné jednání ve prospěch investora, neboť  způsobilo, že došlo ke zprodlení téměř čtyři měsíce a tím i k tomu, že  rozhodnutí v přezkumném řížení  č.j. 2656/ZPZ/2012-7  kterým se ruší rozhodnutí ve věci omezení a odnětí PUPFL„ nestihlo“ nabýt právní moci do vydání rozhodnutí č.j. 139030/2012/KÚUK/Ha ze dne 18.12.2012 a umožnilo fakticky zamítnutí naší námitky, která by vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení znemožnila. Rovněž tím byl porušen zákonný princip rovnosti účastníků řízení.  Vzhledem k tomu, že žádosti firmy APB Plzeň jsou vyřizovány  s neobvyklou rychlostí a tito jsou o všem informováni o průběhu řízení ze strany DOSS s předstihem, je otázkou, nedochází li zde k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 330 event.
§ 329 trestního zákoníku.  
 
4) OS i nadále trvá na tom, že VTE Vestas V90-2MW s max.  výškou  80 m se nevyrábí. Zde opět odvolací orgán nepíše účelově pravdu. Zaprvé maximální výškou se myslí celková výška, nikoli výška stožáru, za druhé, z tabulky katalogového listu ve složce F.3.1 jasně vyplývá, že s výškou stožáru  se vyrábí pouze typ IEC II.A 1,8 MW. Navíc při výšce stožáru 80m a délce vrtule 45m by tato zasahovala 35 m nad zem, a u VTE LH13 by mohlo dojít ke kolizi s lesním porostem nad který zasahuje.
 
5) povolení se zásahem do krajinného rázu
V části 7 str. 8/13 rozhodnutí  odvolacího orgánu je uvedeno, že k záměru umístění stavby VTE LH13
na p.p.č 192/1 k.ú Třebíška byl udělen souhlas ze zásahem do krajinného rázu MMCH dne 23.8.2010
zn. OSÚaŽP/50009/2/2010 a to v samostatně vedeném správním řízení. OS upozorňuje, že toto rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem.
Dne 22.1.2010 obeslal KÚÚK Magistrát města Chomutova sdělením j.č.: 208/ZPZ/2010/Růz-395, kde mimo jiné uvádí, že atrahoval  řízení o krajinném rázu původně vedeným MěÚ Kadaň a MMCH na sebe . KÚÚK postupoval v souladu s § 131 správního řádu . Přestože toto řízení nebylo ještě ukončeno, podává APB Plzeň dne 6.5.2010 zastoupený spol. Area group novou žádost o
                                                                        -5-
     
 
vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu. Této žádosti bylo dne 23.8.2010 rozhodnutím pod zn. OSÚaŽP/Ž/50009/2/2010 MMCH vyhověno a to s podmínkami, které ani dnes I.etapa VPCH nesplňuje . Současně vedené řízení u KÚÚK  skončilo rozhodnutím o udělení souhlasu dle žádosti. Proti tomu bylo vzneseno odvolání obce Málkov a OS Meluzína, o kterém rozhodlo MŽP a neudělilo souhlas s umístěním 11 VTE u obce Málkov. Na základě podané žaloby bylo rozhodnutí MŽP rozsudkem Městského soudu v Praze zrušeno ( č.j. 11Ca 184/2007-73-80 ) a věc vrácena k dalšímu
projednání. Dne 29.4.2010 vydalo MŽP rozhodnutí pod č.j. 561/530/10 ve kterém vrací celou věc k novému projednání. Výsledkem bylo rozhodnutí č.j. 193/ZPZ/2011-2 ze dne 31.3.2011, proti kterému se odvolali někteří účastníci řízení( mimo jiné i OS Krušno)   a MŽP rozhodnutím ze dne
6.10.2011 pod č.j. 1154/530/11 jej zrušilo a řízení zastavilo.
Z výše uvedeného přehledu vyplývá,  že v rozporu s § 48 odst. 1  správního řádu bylo zahájeno řízení
ve stejné věci u MMCH v době kdy nebylo ukončeno řízení u KÚÚK. Protože tato překážka řízení
nebyla odstraněna, máme za to, že rozhodnutí o zásahu do KR vydané MMCH pod č.j.
 OSÚaŽP/Ž/50009/2/10  bylo vydáno v rozporu se zákonem a je tudíž neplatné.                                                                   
 
6) K bodu 12 na str. 9/13
Zde OS uvádí nebyly vypořádány   pod č. 2 písmene a-f. Zde odvolací orgán uvádí, že dokladová složka spisu obsahovala rozhodnutí vydaná v samostatných řízeních a námitky v nich uvedené není odvolací orgán oprávněn přezkoumávat. Protože naše námitky se týkaly  nezákonností v uvedených řízeních.  má odvolací orgán dle § 95 odst. 1 pravomoc dokonce zahájit přezkum z moci úřední ve vztahu k prvoinstančnímu správnímu orgánu. To by ovšem nesměl projektu fandit.
 
7) K  bodu 14 na str. 9/13
Z nedůvodností naší námitky se OS neztotožňuje. Je sice pravdou, že obec Výsluní měla ke dni účinnosti ZÚR ÚK platný  ÚP, ale stavba VTE LH13 přesahuje na plochy, které nejsou v ÚP obce určeny pro stavbu větrných generátorů jednak proto, že pozemek p.č 192/1 je užší než rozpětí  zmiňované VTE a dále proto, že ne celý pozemek 192/1 je dle ÚP určen pro výstavbu VTE. ( je ještě užší než zniňovaná parcela.  Z toho důvodu OS má za to, že tato VTE podléhá podmínkám ZÚR ÚK uvedených v kapitole 4.4.1 . Pokud se investor snaží dodatečně  toto řešit změnou umístění stavby , mělo by v tomto případě podat novou žádost o umístění stavby, neboť změnil podmínky, za kterých bylo původní rozhodnutí vydáno a to jak ve vztahu k původní EIA, tak i ve vztahu k ostatním účastníkům řízení ( OS, sousedé atd. ) Navíc změnu stavby před jejím dokončením , tj. po vydání stavebního povolení lze povolit pouze  jen, jeli v souladu s územním rozhodnutím ( § 118 odst. 2 staveb. zákona) .V době vydání stavebního povolení neměl investor vypořádány majetkové poměry ( konkrétně k pozemkovému fondu ČR) k pozemkům p.č. 192/4 a 195/5 což je v rozporu s § 110 odst. 2, § 111odst. 1 písmeno b stavebního zákona .Rovněž souhlas se zřízením věcného břemene vlastníka pozemku 192/1 je v rozporu se zákonem, neboť na pozemku vázne zástavní právo Řešení tohoto problému vybavením VTE prostorovým omezovačem vidí OS jako problematické. Za prvé, stavebník nedoložil do vydání stavebního povolení,  jestli takovéto technické řešení existuje , a za druhé omezení rotace rotoru sníží natolik výkon VTE ( již tak malý ) že stavba v poměru k negativům bude postrádat smysl.  Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že stavba LH13 je stavbou ryze účelovou, aby etapa I byla funkční, hlavním cílem investora v této fázi je uložit do země  nákladné předimenzované páteřní vedení 110kV , aby pak v dalších plánovaných řízeních mohl operovat
„zmařenou investicí „ a tak se  domáhal vydání dalších a dalších stavebních povolení na stovky VTE , což v důsledku povede k naprosté degradaci dotčeného území, k jeho neobyvatelnosti a tím
k v rozporu se zákonem ( Listina základních práv a svobod a jiných ) k nenapravitelné újmě všech obyvatel. Újma investora je ve srovnání s touto, újmou zanedbatelnou. Rovněž újma na životním prostření bude nevyčíslitelná ve srovnání s zanedbatelným přínosem VTE ekologii a podílu na výrobě el. energie státu.
 
 
                                                                        -6-
8) K bodu 15 na str. 9-10/13
OS nadále trvá, že námitka je důvodná, neboť se s ní odvolací orgán nevypořádal. Jednou věcí jsou uložené podmínky v územním rozhodnutím a stavebním povolení, a druhou věcí je, kdo je bude plnit.
V případě bankrotu žadatele či vyhlášení insolvence věřiteli tito nejsou právními nástupci a není jejích povinností závazky dlužníka plnit. Výsledovky hospodaření firmy uveřejňované v obchodním rejstříku naše obavy jen potvrzují.
 
9) K bodu 16 na str. 10/13
I zde trváme na tom, že nelze v závazných stanoviscích vydávat nesplnitelné podmínky . Takovéto stanovisko je vydáno v rozporu se zákonem a druhoinstanční správní orgán je povinen tyto „ zřejmé „
nedostatky odstranit. Navíc závazné stanovisko č.j. MMCH /13077,13084/ 2012 se týká III etapy VPCH, nikoli etapy přezkoumávané.
 
10) k bodu 19 na str. 10/13
Podmínky k realizaci stavby musí být realizovatelné ať jsou převzaty  z jakéhokoli stanoviska. Zdůvodnění, že stavební úřad či dozor to změní je irelevantní.
 
11) K odstavci 3 na straně 11/13
Odvolací orgán zde uvádí, že stavebník doložil doklad, kterým prokázal splnění §110 odst. 2  písmena a stavebního zákona . Tento doklad byl OS předložen, ale musíme konstatovat, že jde o doklad, ze kterého nevyplývá splnění výše uvedené litery zákona . Obsahuje totiž pouze převod smluv a jejich čísla, nikoli
 seznam pozemků, kterých se tyto smlouvy konkrétně týkají. Tyto doklady OS odvolací orgán neposkytl, i když věděl, že tato část povolení byla námi napadena a že OS má na KÚÚK žádost o zasílání všech informací o zahajovaných a běžících řízeních .  Tohoto porušení zákona se jak prvoinstanční tak druhoinstanční správní orgán dopouští opakovaně, čímž jednoznačně straní žadateli, což nelze vyhodnotit jinak než podjatost.
 
 
Na základě výše uvedených faktů a doložených příloh žádáme, aby bylo předmětné rozhodnutí  zrušeno, neboťbylo zcela zjevně vydáno v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že zahájením stavebních prací může vzniknou nezanedbatelná újma jak na veřejném zájmu ochrany přírody, tak i staviteli, žádáme i o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí do doby ukončení přezkumného řízení.
                       
Dále žádáme, v souladu s § 42 správního řádu o sdělení, bylo-li přezkumné řízení dle § 94 správního řádu zahájeno.
 
 
 
 
 
Za OS Krušno                                      předseda sdružení          MUDR Finda Miroslav
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář